Job 13
1 Lo, mine eye has seen all this, mine ear has heard and understood it.
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 What all of you know, the same do I know also: I am not inferior unto you.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Surely I would speak to the Almighty, and I desire to reason with God.
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 But all of you are forgers of lies, all of you are all physicians of no value.
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 O that all of you would altogether hold your peace! and it should be your wisdom.
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Hear now my reasoning, and hearken to the pleadings of my lips.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Will all of you speak wickedly for God? and talk deceitfully for him?
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Will all of you accept his person? will all of you contend for God?
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Is it good that he should search you out? or as one man mocks another, do all of you so mock him?
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 He will surely reprove you, if all of you do secretly accept persons.
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 Shall not his excellency make you afraid? and his dread fall upon you?
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Your remembrances are like unto ashes, your bodies to bodies of clay.
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Hold your peace, let me alone, that I may speak, and let come on me what will.
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Wherefore do I take my flesh in my teeth, and put my life in mine hand?
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 Though he slay me, yet will I trust in him: but I will maintain mine own ways before him.
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 He also shall be my salvation: for an hypocrite shall not come before him.
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Hear diligently my speech, and my declaration with your ears.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Behold now, I have ordered my cause; I know that I shall be justified.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Who is he that will plead with me? for now, if I hold my tongue, I shall give up the spirit.
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Only do not two things unto me: then will I not hide myself from you.
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Withdraw your hand far from me: and let not your dread make me afraid.
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Then call you, and I will answer: or let me speak, and answer you me.
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 How many are mine iniquities and sins? make me to know my transgression and my sin.
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Wherefore hide you your face, and hold me for your enemy?
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Will you break a leaf driven back and forth? and will you pursue the dry stubble?
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 For you write bitter things against me, and make me to possess the iniquities of my youth.
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 You put my feet also in the stocks, and look narrowly unto all my paths; you set a print upon the heels of my feet.
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 And he, as a rotten thing, consumes, as a garment that is moth eaten.
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
