Acts 15
1 And certain men which came down from Judaea taught the brethren, and said, Except all of you be circumcised after the manner of Moses, all of you cannot be saved.
V Antiochii se objevili někteří křesťané z Judska a přesvědčovali bývalé pohany, že nestačí jen uvěřit v Krista, ale že ke spáse je nutné přijmout židovské tradice, jak je předepisuje Mojžíšův zákon, a to především obřízku.
2 When therefore Paul and Barnabas had no small dissension and disputation with them, they determined that Paul and Barnabas, and certain other of them, should go up to Jerusalem unto the apostles and elders about this question.
Pavel a Barnabáš s nimi naprosto nesouhlasili a vznikl z toho vážný spor. Nakonec se rozhodli předložit spornou otázku apoštolům a vedení církve v Jeruzalémě. Vyslali tam skupinu pod vedením Pavla a Barnabáše.
3 And being brought on their way by the church, they passed through Phenice and Samaria, declaring the conversion of the Gentiles: and they caused great joy unto all the brethren.
Ti, když cestovali Fénicií a Samařskem, vyprávěli křesťanům, jak pohané přijímají víru v Pána Ježíše, a bratři z toho měli všude velkou radost.
4 And when they were come to Jerusalem, they were received of the church, and of the apostles and elders, and they declared all things that God had done with them.
V Jeruzalémě je přijali starší sboru a apoštolové. I těm vyprávěli, jak se Bůh přiznává k jejich práci mezi pohany.
5 But there rose up certain of the sect of the Pharisees which believed, saying, That it was necessary to circumcise them, and to command them to keep the law of Moses.
Hned se však ozvali někteří křesťané – příslušníci židovské sekty farizejů: „Pohané, kteří uvěřili v Krista, musejí přijmout obřízku a dodržovat Mojžíšův zákon.“
6 And the apostles and elders came together in order to consider of this matter. (logos)
Apoštolové a starší svolali poradu o této těžké otázce.
7 And when there had been much disputing, Peter rose up, and said unto them, Men and brethren, all of you know how that a good while ago God made choice among us, that the Gentiles by my mouth should hear the word (logos) of the gospel, and believe.
Když po dlouhém rozhovoru stále nemohli dojít k žádnému rozhodnutí, vzal si slovo Petr a řekl: „Bratři, víte, že mne si Bůh vybral, abych jako první zvěstoval evangelium pohanům, a oni uvěřili.
8 And God, which knows the hearts, bare them witness, giving them the Holy Spirit, (pneuma) even as he did unto us;
Bůh, který vidí do srdce člověka, se k nim přiznal a dal jim stejného Ducha jako nám.
9 And put no difference between us and them, purifying their hearts by faith.
Nedělal v tom žádný rozdíl mezi rozeným židem a pohanem – očistil i jejich srdce vírou.
10 Now therefore why tempt all of you God, to put a yoke upon the neck of the disciples, which neither our fathers nor we were able to bear?
Proč chcete být moudřejší než sám Bůh a předělávat je na židy? Vždyť je to zbytečné břemeno, které jsme my ani naši předkové nemohli unést.
11 But we believe that through the grace of the LORD Jesus Christ we shall be saved, even as they.
I my jsme uvěřili, že nebudeme zachráněni pro svoje židovství, ale pro lásku Pána Ježíše Krista. A v tom jsou nám plně rovni.“
12 Then all the multitude kept silence, and gave audience to Barnabas and Paul, declaring what miracles and wonders God had wrought among the Gentiles by them.
Po tomto projevu celé shromáždění ztichlo a vyslechlo zprávu Barnabáše a Pavla o tom, jaké divy a nadpřirozené věci konal Bůh jejich prostřednictvím mezi pohany.
13 And after they had held their peace, James answered, saying, Men and brethren, hearken unto me:
Když skončili, ujal se slova Jakub: „Bratři, chtěl bych něco říci.
14 Simeon has declared how God at the first did visit the Gentiles, to take out of them a people for his name.
Slyšeli jsme Šimonovu zkušenost: sám Bůh to byl, kdo poprvé promluvil k pohanům a přijal je mezi svůj lid.
15 And to this agree the words (logos) of the prophets; as it is written,
To plně souhlasí se slovy proroka:
16 After this I will return, and will build again the tabernacle of David, which is fallen down; and I will build again the ruins thereof, and I will set it up:
‚Vrátím se a obnovím svůj příbytek, který je v rozvalinách, znovu budu bydlet s vámi.
17 That the residue of men might seek after the Lord, and all the Gentiles, upon whom my name is called, says the Lord, who does all these things.
Potom mne naleznou i pohané, kterým budete hlásat moje jméno.‘To říká Bůh,
který nyní koná, co slíbil už před věky. (aiōn g165)
19 Wherefore my sentence is, that we trouble not them, which from among the Gentiles are turned to God:
Nenakládejte tedy na pohany, kteří uvěřili v Boha, zbytečná břemena.
20 But that we write unto them, that they abstain from pollutions of idols, and from fornication, and from things strangled, and from blood.
Napišme jim, aby zachovávali jen základní pravidla: ať se vyhýbají všemu, co souvisí s modloslužbou, mravní nezřízeností, a ať nejedí maso s krví ani samotnou krev.
21 For Moses of old time has in every city them that preach him, being read in the synagogues every sabbath day.
Vždyť Mojžíšův zákon se už odedávna vyučuje každou sobotu v synagogách a má dost horlivých zastánců.“
22 Then pleased it the apostles and elders with the whole church, to send chosen men of their own company to Antioch with Paul and Barnabas; namely, Judas surnamed Barsabas and Silas, chief men among the brethren:
S tím celé shromáždění souhlasilo. Vybrali z vedoucích bratří dva muže. Ti měli v Antiochii vyřídit vše, na čem se v Jeruzalémě usnesli. Byli to Juda zvaný Barsabáš a Silas.
23 And they wrote letters by them after this manner; The apostles and elders and brethren send greeting unto the brethren which are of the Gentiles in Antioch and Syria and Cilicia.
Po nich poslali tento dopis: „Apoštolové a starší jeruzalémského sboru vzkazují bratrský pozdrav bratřím v Antiochii, Sýrii a Kylikii, bývalým pohanům.
24 Forasmuch as we have heard, that certain which went out from us have troubled you with words, (logos) subverting your souls, saying, All of you must be circumcised, and keep the law: to whom we gave no such commandment:
Slyšeli jsme, že k vám přišli od nás lidé, kteří vás znepokojovali a mátli svými názory. My jsme je ničím nepověřili.
25 It seemed good unto us, being assembled with one accord, to send chosen men unto you with our beloved Barnabas and Paul,
Teď jsme se jednomyslně rozhodli poslat k vám Judu a Silase společně s Barnabášem a Pavlem, o nichž víme, že ve službě Kristovu evangeliu nasazují život. Ti vám ještě blíže vysvětlí naše písemné usnesení.
26 Men that have hazarded their lives for the name of our Lord Jesus Christ.
27 We have sent therefore Judas and Silas, who shall also tell you the same things by mouth. (logos)
28 For it seemed good to the Holy Spirit, (pneuma) and to us, to lay upon you no greater burden than these necessary things;
Podle rozhodnutí Ducha svatého i podle našeho názoru není nutno vám ukládat jakákoliv břemena kromě těchto nejzákladnějších požadavků:
29 That all of you abstain from meats offered to idols, and from blood, and from things strangled, and from fornication: from which if all of you keep yourselves, all of you shall do well. Fare all of you well.
Varujte se toho, co bylo obětováno modlám, nejezte krev ani maso s krví a zachovávejte mravní čistotu. Budete jednat správně, když se přidržíte těchto pokynů. Mějte se dobře!“
30 So when they were dismissed, they came to Antioch: and when they had gathered the multitude together, they delivered the epistle:
Pověření bratři se tedy odebrali do Antiochie, odevzdali dopis
31 Which when they had read, they rejoiced for the consolation.
a ten byl přečten celému shromáždění. Přinesl všem velikou úlevu a radost.
32 And Judas and Silas, being prophets also themselves, exhorted the brethren with many words, (logos) and confirmed them.
Juda a Silas, kterým Duch svatý ukazoval, co mají mluvit, posilovali a povzbuzovali celý sbor.
33 And after they had tarried there a space, they were let go in peace from the brethren unto the apostles.
Po nějaké době se měli zase vrátit do Jeruzaléma, ale Silas raději zůstal v Antiochii. Také Pavel a Barnabáš tam zůstali a spolu s mnoha dalšími vyučovali a hlásali Kristovo učení.
34 Notwithstanding it pleased Silas to abide there still.
35 Paul also and Barnabas continued in Antioch, teaching and preaching the word (logos) of the Lord, with many others also.
36 And some days after Paul said unto Barnabas, Let us go again and visit our brethren in every city where we have preached the word (logos) of the LORD, and see how they do.
Po čase navrhl Pavel Barnabášovi: „Měli bychom se vypravit navštívit sbory a bratry ve všech těch městech, kde jsme kázali o Pánu Ježíši. Rád bych věděl, jak si počínají.“
37 And Barnabas determined to take with them John, whose surname was Mark.
Barnabáš souhlasil a radil, aby s sebou vzali zase Jana Marka.
38 But Paul thought not good to take him with them, who departed from them from Pamphylia, and went not with them to the work.
To se Pavlovi nezdálo, protože je Marek opustil už v Pamfylii a do hlavní práce s nimi nešel.
39 And the contention was so sharp between them, that they departed asunder one from the other: and so Barnabas took Mark, and sailed unto Cyprus;
Nemohli se dohodnout, a tak se raději rozdělili. Barnabáš vzal s sebou Marka a vypluli na Kypr.
40 And Paul chose Silas, and departed, being recommended by the brethren unto the grace of God.
Pavel si vybral Silase, vyžádali si požehnání od bratří a vydali se na cestu po pevnině.
41 And he went through Syria and Cilicia, confirming the churches.
Prošli Sýrií a Kilikií a povzbuzovali křesťany v tamních sborech.
