Proverbs 9
1 Wisdom hath builded her house, she hath hewn out her seven pillars:
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 She hath killed her beasts; she hath mingled her wine; she hath also furnished her table.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 She hath sent forth her maidens: she crieth upon the highest places of the city,
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 Whoso is simple, let him turn in hither: as for him that wanteth understanding, she saith to him,
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 Come, eat of my bread, and drink of the wine which I have mingled.
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Forsake the foolish, and live; and go in the way of understanding.
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 He that reproveth a scorner getteth to himself shame: and he that rebuketh a wicked man getteth himself a blot.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Reprove not a scorner, lest he hate thee: rebuke a wise man, and he will love thee.
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Give instruction to a wise man, and he will be yet wiser: teach a just man, and he will increase in learning.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 The fear of Yhwh is the beginning of wisdom: and the knowledge of the holy is understanding.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 For by me thy days shall be multiplied, and the years of thy life shall be increased.
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 If thou be wise, thou shalt be wise for thyself: but if thou scornest, thou alone shalt bear it.
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 A foolish woman is clamorous: she is simple, and knoweth nothing.
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 For she sitteth at the door of her house, on a seat in the high places of the city,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 To call passers-by who go right on their ways:
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 Whoso is simple, let him turn in hither: and as for him that wanteth understanding, she saith to him,
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 Stolen waters are sweet, and bread eaten in secret is pleasant.
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
