Proverbs 1
1 The proverbs of Solomon the son of David, king of Israel;
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 To know wisdom and instruction; to perceive the words of understanding;
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 To receive the instruction of wisdom, justice, and judgment, and equity;
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 To give subtilty to the simple, to the young man knowledge and discretion.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 A wise man will hear, and will increase learning; and a man of understanding shall attain unto wise counsels:
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 To understand a proverb, and the interpretation; the words of the wise, and their dark sayings.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 The fear of Yhwh is the beginning of knowledge: but fools despise wisdom and instruction.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother:
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 For they shall be an ornament of grace unto thy head, and chains about thy neck.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 My son, if sinners entice thee, consent thou not.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 If they say, Come with us, let us lay wait for blood, let us lurk privily for the innocent without cause:
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 Let us swallow them up alive as the grave; and whole, as those that go down into the pit: (Sheol h7585)
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 We shall find all precious substance, we shall fill our houses with spoil:
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Cast in thy lot among us; let us all have one purse:
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 My son, walk not thou in the way with them; refrain thy foot from their path:
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 For their feet run to evil, and make haste to shed blood.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Surely in vain the net is spread in the sight of any bird.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 And they lay wait for their own blood; they lurk privily for their own lives.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 So are the ways of every one that is greedy of gain; which taketh away the life of the owners thereof.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Wisdom crieth without; she uttereth her voice in the streets:
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 She crieth in the chief place of concourse, in the openings of the gates: in the city she uttereth her words, saying,
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 How long, ye simple ones, will ye love simplicity? and the scorners delight in their scorning, and fools hate knowledge?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Turn you at my reproof: behold, I will pour out my spirit unto you, I will make known my words unto you.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Because I have called, and ye refused; I have stretched out my hand, and no man regarded;
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 But ye have set at nought all my counsel, and would none of my reproof:
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 I also will laugh at your calamity; I will mock when your fear cometh;
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 When your fear cometh as desolation, and your destruction cometh as a whirlwind; when distress and anguish cometh upon you.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Then shall they call upon me, but I will not answer; they shall seek me early, but they shall not find me:
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 For that they hated knowledge, and did not choose the fear of Yhwh:
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 They would none of my counsel: they despised all my reproof.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Therefore shall they eat of the fruit of their own way, and be filled with their own devices.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 For the turning away of the simple shall slay them, and the prosperity of fools shall destroy them.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 But whoso hearkeneth unto me shall dwell safely, and shall be quiet from fear of evil.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
