Luke 1
1 Forasmuch as many have taken in hand to set forth in order a declaration of those things which are most surely believed among us,
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
2 Even as they delivered them unto us, which from the beginning were eyewitnesses, and ministers of the word;
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
3 It seemed good to me also, having had perfect understanding of all things from the very first, to write unto thee in order, most excellent Theophilus,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
4 That thou mightest know the certainty of those things, wherein thou hast been instructed.
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 There was in the days of Herod, the king of Judæa, a certain priest named Zacharias, of the course of Abia: and his wife was of the daughters of Aaron, and her name was Elisabeth.
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 And they were both righteous before God, walking in all the commandments and ordinances of the Lord blameless.
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
7 And they had no child, because that Elisabeth was barren, and they both were now well stricken in years.
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 And it came to pass, that while he executed the priest’s office before God in the order of his course,
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 According to the custom of the priest’s office, his lot was to burn incense when he went into the temple of the Lord.
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 And the whole multitude of the people were praying without at the time of incense.
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 And there appeared unto him an angel of the Lord standing on the right side of the altar of incense.
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 And when Zacharias saw him, he was troubled, and fear fell upon him.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 But the angel said unto him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John.
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 And thou shalt have joy and gladness; and many shall rejoice at his birth.
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
15 For he shall be great in the sight of the Lord, and shall drink neither wine nor strong drink; and he shall be filled with the Holy Ghost, even from his mother’s womb.
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 And many of the children of Israel shall he turn to the Lord their God.
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 And he shall go before him in the spirit and power of Elijah, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient to the wisdom of the just; to make ready a people prepared for the Lord.
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
18 And Zacharias said unto the angel, Whereby shall I know this? for I am an old man, and my wife well stricken in years.
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 And the angel answering said unto him, I am Gabriel, that stand in the presence of God; and am sent to speak unto thee, and to shew thee these glad tidings.
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 And, behold, thou shalt be dumb, and not able to speak, until the day that these things shall be performed, because thou believest not my words, which shall be fulfilled in their season.
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 And the people waited for Zacharias, and marvelled that he tarried so long in the temple.
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 And when he came out, he could not speak unto them: and they perceived that he had seen a vision in the temple: for he beckoned unto them, and remained speechless.
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 And it came to pass, that, as soon as the days of his ministration were accomplished, he departed to his own house.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 And after those days his wife Elisabeth conceived, and hid herself five months, saying,
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 Thus hath the Lord dealt with me in the days wherein he looked on me, to take away my reproach among men.
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 And in the sixth month the angel Gabriel was sent from God unto a city of Galilee, named Nazareth,
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 To a virgin espoused to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin’s name was Mary.
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 And the angel came in unto her, and said, Hail, thou that art highly favoured, the Lord is with thee: blessed art thou among women.
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 And when she saw him, she was troubled at his saying, and cast in her mind what manner of salutation this should be.
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 And the angel said unto her, Fear not, Mary: for thou hast found favour with God.
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 And, behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name JESUS.
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 He shall be great, and shall be called the Son of the Highest: and the Lord God shall give unto him the throne of his father David:
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33 And he shall reign over the house of Jacob for ever; and of his kingdom there shall be no end. (aiōn g165)
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
34 Then said Mary unto the angel, How shall this be, seeing I know not a man?
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 And the angel answered and said unto her, The Holy Ghost shall come upon thee, and the power of the Highest shall overshadow thee: therefore also that holy thing which shall be born of thee shall be called the Son of God.
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 And, behold, thy cousin Elisabeth, she hath also conceived a son in her old age: and this is the sixth month with her, who was called barren.
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 For no word spoken by God shall be void of power.
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
38 And Mary said, Behold the handmaid of the Lord; be it unto me according to thy word. And the angel departed from her.
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 And Mary arose in those days, and went into the hill country with haste, into a city of Judah;
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 And entered into the house of Zacharias, and saluted Elisabeth.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 And it came to pass, that, when Elisabeth heard the salutation of Mary, the babe leaped in her womb; and Elisabeth was filled with the Holy Ghost:
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 And she spake out with a loud voice, and said, Blessed art thou among women, and blessed is the fruit of thy womb.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 And whence is this to me, that the mother of my Lord should come to me?
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 For, lo, as soon as the voice of thy salutation sounded in mine ears, the babe leaped in my womb for joy.
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 And blessed is she that believed: for there shall be a performance of those things which were told her from the Lord.
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 And Mary said, My soul doth magnify the Lord,
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 And my spirit hath rejoiced in God my Saviour.
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
48 For he hath regarded the low estate of his handmaiden: for, behold, from henceforth all generations shall call me blessed.
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 For he that is mighty hath done to me great things; and holy is his name.
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 And his mercy is on them that fear him from generation to generation.
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 He hath shewed strength with his arm; he hath scattered the proud in the imagination of their hearts.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 He hath put down the mighty from their seats, and exalted them of low degree.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 He hath filled the hungry with good things; and the rich he hath sent empty away.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54 He hath holpen his servant Israel, in remembrance of his mercy;
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
56 And Mary abode with her about three months, and returned to her own house.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
57 Now Elisabeth’s full time came that she should be delivered; and she brought forth a son.
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
58 And her neighbours and her cousins heard how the Lord had shewed great mercy upon her; and they rejoiced with her.
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 And it came to pass, that on the eighth day they came to circumcise the child; and they called him Zacharias, after the name of his father.
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 And his mother answered and said, Not so; but he shall be called John.
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 And they said unto her, There is none of thy kindred that is called by this name.
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 And they made signs to his father, how he would have him called.
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 And he asked for a writing tablet, and wrote, saying, His name is John. And they marvelled all.
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 And his mouth was opened immediately, and his tongue loosed, and he spake, and praised God.
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 And fear came on all that dwelt round about them: and all these sayings were noised abroad throughout all the hill country of Judæa.
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 And all they that heard them laid them up in their hearts, saying, What manner of child shall this be! And the hand of the Lord was with him.
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 And his father Zacharias was filled with the Holy Ghost, and prophesied, saying,
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
68 Blessed be the Lord God of Israel; for he hath visited and redeemed his people,
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
69 And hath raised up an horn of salvation for us in the house of his servant David;
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
70 As he spake by the mouth of his holy prophets, which have been since the world began: (aiōn g165)
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
71 That we should be saved from our enemies, and from the hand of all that hate us;
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 To perform the mercy promised to our fathers, and to remember his holy covenant;
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 The oath which he sware to our father Abraham,
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
74 That he would grant unto us, that we being delivered out of the hand of our enemies might serve him without fear,
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 In holiness and righteousness before him, all the days of our life.
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
76 And thou, child, shalt be called the prophet of the Highest: for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 To give knowledge of salvation unto his people by the remission of their sins,
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 Through the tender mercy of our God; whereby the dayspring from on high hath visited us,
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 To give light to them that sit in darkness and in the shadow of death, to guide our feet into the way of peace.
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 And the child grew, and waxed strong in spirit, and was in the deserts till the day of his shewing unto Israel.
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
