< John 6 >
1 After these things Jesus went over the sea of Galilee, which is the sea of Tiberias.
Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.
2 And a great multitude followed him, because they saw his miracles which he did on them that were diseased.
A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
3 And Jesus went up into a mountain, and there he sat with his disciples.
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
4 And the passover, a feast of the Jews, was nigh.
Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
5 When Jesus then lifted up his eyes, and saw a great company come unto him, he saith unto Philip, Whence shall we buy bread, that these may eat?
Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
6 And this he said to prove him: for he himself knew what he would do.
(Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)
7 Philip answered him, Two hundred pennyworth of bread is not sufficient for them, that every one of them may take a little.
Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
8 One of his disciples, Andrew, Simon Peter’s brother, saith unto him,
Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
9 There is a lad here, which hath five barley loaves, and two small fishes: but what are they among so many?
Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
10 And Jesus said, Make the men sit down. Now there was much grass in the place. So the men sat down, in number about five thousand.
I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
11 And Jesus took the loaves; and when he had given thanks, he distributed to the disciples, and the disciples to them that were set down; and likewise of the fishes as much as they would.
Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.
12 When they were filled, he said unto his disciples, Gather up the fragments that remain, that nothing be lost.
A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
13 Therefore they gathered them together, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves, which remained over and above unto them that had eaten.
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.
14 Then those men, when they had seen the miracle that Jesus did, said, This is of a truth that prophet that should come into the world.
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
15 When Jesus therefore perceived that they would come and take him by force, to make him a king, he departed again into a mountain himself alone.
Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
16 And when even was now come, his disciples went down unto the sea,
Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
17 And entered into a ship, and went over the sea toward Capernaum. And it was now dark, and Jesus was not come to them.
A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
18 And the sea arose by reason of a great wind that blew.
Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
19 So when they had rowed about five and twenty or thirty furlongs, they see Jesus walking on the sea, and drawing nigh unto the ship: and they were afraid.
A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.
20 But he saith unto them, It is I; be not afraid.
On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
21 Then they willingly received him into the ship: and immediately the ship was at the land whither they went.
I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
22 The day following, when the people which stood on the other side of the sea saw that there was none other boat there, save that one whereinto his disciples were entered, and that Jesus went not with his disciples into the boat, but that his disciples were gone away alone;
Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
23 ( Howbeit there came other boats from Tiberias nigh unto the place where they did eat bread, after that the Lord had given thanks: )
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
24 When the people therefore saw that Jesus was not there, neither his disciples, they also took shipping, and came to Capernaum, seeking for Jesus.
Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25 And when they had found him on the other side of the sea, they said unto him, Rabbi, when camest thou hither?
A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
26 Jesus answered them and said, Verily, verily, I say unto you, Ye seek me, not because ye saw the miracles, but because ye did eat of the loaves, and were filled.
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
27 Labour not for the meat which perisheth, but for that meat which endureth unto everlasting life, which the Son of man shall give unto you: for him hath God the Father sealed. (aiōnios )
Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec. (aiōnios )
28 Then said they unto him, What shall we do, that we might work the works of God?
Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
29 Jesus answered and said unto them, This is the work of God, that ye believe on him whom he hath sent.
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
30 They said therefore unto him, What sign shewest thou then, that we may see, and believe thee? what dost thou work?
I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
31 Our fathers did eat manna in the desert; as it is written, He gave them bread from heaven to eat.
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
32 Then Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Moses gave you not that bread from heaven; but my Father giveth you the true bread from heaven.
Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
33 For the bread of God is he which cometh down from heaven, and giveth life unto the world.
Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.
34 Then said they unto him, Lord, evermore give us this bread.
I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
35 And Jesus said unto them, I am the bread of life: he that cometh to me shall never hunger; and he that believeth on me shall never thirst.
Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
36 But I said unto you, That ye also have seen me, and believe not.
Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
37 All that the Father giveth me shall come to me; and him that cometh to me I will in no wise cast out.
Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
38 For I came down from heaven, not to do mine own will, but the will of him that sent me.
Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.
39 And this is the Father’s will which hath sent me, that of all which he hath given me I should lose nothing, but should raise it up again at the last day.
Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
40 And this is the will of him that sent me, that every one which seeth the Son, and believeth on him, may have everlasting life: and I will raise him up at the last day. (aiōnios )
A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios )
41 The Jews then murmured at him, because he said, I am the bread which came down from heaven.
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.
42 And they said, Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? how is it then that he saith, I came down from heaven?
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
43 Jesus therefore answered and said unto them, Murmur not among yourselves.
Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
44 No man can come to me, except the Father which hath sent me draw him: and I will raise him up at the last day.
Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
45 It is written in the prophets, And they shall be all taught of God. Every man therefore that hath heard, and hath learned of the Father, cometh unto me.
Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
46 Not that any man hath seen the Father, save he which is of God, he hath seen the Father.
Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.
47 Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me hath everlasting life. (aiōnios )
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. (aiōnios )
48 I am that bread of life.
Jáť jsem ten chléb života.
49 Your fathers did eat manna in the wilderness, and are dead.
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
50 This is the bread which cometh down from heaven, that a man may eat thereof, and not die.
Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.
51 I am the living bread which came down from heaven: if any man eat of this bread, he shall live for ever: and the bread that I will give is my flesh, which I will give for the life of the world. (aiōn )
Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn )
52 The Jews therefore strove among themselves, saying, How can this man give us his flesh to eat?
Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?
53 Then Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Except ye eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, ye have no life in you.
I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
54 Whoso eateth my flesh, and drinketh my blood, hath eternal life; and I will raise him up at the last day. (aiōnios )
Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios )
55 For my flesh is meat indeed, and my blood is drink indeed.
Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
56 He that eateth my flesh, and drinketh my blood, dwelleth in me, and I in him.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
57 As the living Father hath sent me, and I live by the Father: so he that eateth me, even he shall live by me.
Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
58 This is that bread which came down from heaven: not as your fathers did eat manna, and are dead: he that eateth of this bread shall live for ever. (aiōn )
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn )
59 These things said he in the synagogue, as he taught in Capernaum.
Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.
60 Many therefore of his disciples, when they had heard this, said, This is an hard saying; who can hear it?
Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?
61 When Jesus knew in himself that his disciples murmured at it, he said unto them, Doth this offend you?
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
62 What and if ye shall see the Son of man ascend up where he was before?
Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?
63 It is the spirit that quickeneth; the flesh profiteth nothing: the words that I speak unto you, they are spirit, and they are life.
Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.
64 But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning who they were that believed not, and who should betray him.
Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
65 And he said, Therefore said I unto you, that no man can come unto me, except it were given unto him of my Father.
I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.
66 From that time many of his disciples went back, and walked no more with him.
A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
67 Then said Jesus unto the twelve, Will ye also go away?
Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?
68 Then Simon Peter answered him, Lord, to whom shall we go? thou hast the words of eternal life. (aiōnios )
I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš. (aiōnios )
69 And we believe and are sure that thou art that Christ, the Son of the living God.
A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
70 Jesus answered them, Have not I chosen you twelve, and one of you is a devil?
Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
71 He spake of Judas Iscariot the son of Simon: for he it was that should betray him, being one of the twelve.
A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.