Galatians 4
1 Now I say, That the heir, as long as he is a child, differeth nothing from a servant, though he be lord of all;
Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
2 But is under tutors and governors until the time appointed of the father.
Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
3 Even so we, when we were children, were in bondage under the elements of the world:
Tak i my když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.
4 But when the fulness of the time was come, God sent forth his Son, made of a woman, made under the law,
Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem,
5 To redeem them that were under the law, that we might receive the adoption of sons.
Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
6 And because ye are sons, God hath sent forth the Spirit of his Son into your hearts, crying, Abba, Father.
A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče.
7 Wherefore thou art no more a servant, but a son; and if a son, then an heir of God through Christ.
A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.
8 Howbeit then, when ye knew not God, ye did service unto them which by nature are no gods.
Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
9 But now, after that ye have known God, or rather are known of God, how turn ye again to the weak and beggarly elements, whereunto ye desire again to be in bondage?
Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?
10 Ye observe days, and months, and times, and years.
Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
11 I am afraid of you, lest I have bestowed upon you labour in vain.
Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
12 Brethren, I beseech you, be as I am; for I am as ye are: ye have not injured me at all.
Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
13 Ye know how through infirmity of the flesh I preached the gospel unto you at the first.
Nebo víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprvé.
14 And my temptation which was in my flesh ye despised not, nor rejected; but received me as an angel of God, even as Christ Jesus.
A pokušení mé na těle mém nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
15 Where is then the blessedness ye spake of? for I bear you record, that, if it had been possible, ye would have plucked out your own eyes, and have given them to me.
Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že kdyby to možné bylo, oči své vyloupíce, byli byste mi dali.
16 Am I therefore become your enemy, because I tell you the truth?
Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
17 They zealously affect you, but not well; yea, they would exclude you, that ye might affect them.
Milujíť vás nedobře, nýbrž odstrčiti nás chtějí, abyste vy je milovali.
18 But it is good to be zealously affected always in a good thing, and not only when I am present with you.
Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
19 My little children, of whom I travail in birth again until Christ be formed in you,
Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás, )
20 I desire to be present with you now, and to change my voice; for I stand in doubt of you.
Chtěl bych přítomen vám býti nyní, a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
21 Tell me, ye that desire to be under the law, do ye not hear the law?
Povězte mi, kteří pod zákonem chcete býti, nepozorujete-liž zákona?
22 For it is written, that Abraham had two sons, the one by a bondmaid, the other by a freewoman.
Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z děvky, a druhého z svobodné.
23 But he who was of the bondwoman was born after the flesh; but he of the freewoman was by promise.
Ale ten z děvky podlé těla se narodil, ten pak z svobodné podlé zaslíbení.
24 Which things are an allegory: for these are the two covenants; the one from the mount Sinai, which gendereth to bondage, which is Hagar.
Kteréžto věci u figůře se staly. Nebo toť jsou ti dva zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
25 For this Hagar is mount Sinai in Arabia, and answereth to Jerusalem which now is, and is in bondage with her children.
Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
26 But Jerusalem which is above is free, which is the mother of us all.
Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
27 For it is written, Rejoice, thou barren that bearest not; break forth and cry, thou that travailest not: for the desolate hath many more children than she which hath an husband.
Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více než ta, kteráž má muže.
28 Now we, brethren, as Isaac was, are the children of promise.
Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
29 But as then he that was born after the flesh persecuted him that was born after the Spirit, even so it is now.
Ale jakož tehdáž ten podlé těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl podlé Ducha, tak i nyní.
30 Nevertheless what saith the scripture? Cast out the bondwoman and her son: for the son of the bondwoman shall not be heir with the son of the freewoman.
Než co praví písmo? Vyvrz děvku i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn děvky s synem svobodné.
31 So then, brethren, we are not children of the bondwoman, but of the free.
A tak, bratří, nejsmeť synové děvky, ale svobodné.
