< Proverbs 24 >
1 Be not thou envious against evil men, neither desire to be with them.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 For their heart studieth destruction, and their lips talk of mischief.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Through wisdom is an house builded; and by understanding it is established:
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 And by knowledge shall the chambers be filled with all precious and pleasant riches.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 A wise man is strong; yea, a man of knowledge increaseth strength.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 For by wise counsel thou shalt make thy war: and in multitude of counsellers there is safety.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Wisdom is too high for a fool: he openeth not his mouth in the gate.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 He that deviseth to do evil shall be called a mischievous person.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 The thought of foolishness is sin: and the scorner is an abomination to men.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 If thou faint in the day of adversity, thy strength is small.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 If thou forbear to deliver them that are drawn unto death, and those that are ready to be slain;
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 If thou sayest, Behold, we knew it not; doth not he that pondereth the heart consider it? and he that keepeth thy soul, doth not he know it? and shall not he render to every man according to his works?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 My son, eat thou honey, because it is good; and the honeycomb, which is sweet to thy taste:
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 So shall the knowledge of wisdom be unto thy soul: when thou hast found it, then there shall be a reward, and thy expectation shall not be cut off.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Lay not wait, O wicked man, against the dwelling of the righteous; spoil not his resting place:
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 For a just man falleth seven times, and riseth up again: but the wicked shall fall into mischief.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Rejoice not when thine enemy falleth, and let not thine heart be glad when he stumbleth:
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Lest YHWH see it, and it displease him, and he turn away his wrath from him.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Fret not thyself because of evil men, neither be thou envious at the wicked;
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 For there shall be no reward to the evil man; the candle of the wicked shall be put out.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 My son, fear thou YHWH and the king: and meddle not with them that are given to change:
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 For their calamity shall rise suddenly; and who knoweth the ruin of them both?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 These things also belong to the wise. It is not good to have respect of persons in judgment.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 He that saith unto the wicked, Thou are righteous; him shall the people curse, nations shall abhor him:
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 But to them that rebuke him shall be delight, and a good blessing shall come upon them.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Every man shall kiss his lips that giveth a right answer.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Prepare thy work without, and make it fit for thyself in the field; and afterwards build thine house.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Be not a witness against thy neighbour without cause; and deceive not with thy lips.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Say not, I will do so to him as he hath done to me: I will render to the man according to his work.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 I went by the field of the slothful, and by the vineyard of the man void of understanding;
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 And, lo, it was all grown over with thorns, and nettles had covered the face thereof, and the stone wall thereof was broken down.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Then I saw, and considered it well: I looked upon it, and received instruction.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Yet a little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to sleep:
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 So shall thy poverty come as one that travelleth; and thy want as an armed man.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.