John 10
1 Verily, verily, I say unto you, He that entereth not by the door into the sheepfold, but climbeth up some other way, the same is a thief and a robber.
„Každý ví, že kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, není pastýř, ale zloděj.
2 But he that entereth in by the door is the shepherd of the sheep.
Pastýř vchází do ovčince zásadně dveřmi.
3 To him the porter openeth; and the sheep hear his voice: and he calleth his own sheep by name, and leadeth them out.
Hlídač otevírá jenom jemu a ovce svého pána poznávají už po hlase. Pastýř na ně volá jménem a ony k němu běží, protože vědí, že je vyvede na pastvu.
4 And when he putteth forth his own sheep, he goeth before them, and the sheep follow him: for they know his voice.
Vodí své stádo a ovce ho následují, protože znají jeho hlas.
5 And a stranger will they not follow, but will flee from him: for they know not the voice of strangers.
Cizího člověka neposlechnou a nejdou za ním, protože jeho hlas neznají.“
6 This parable spake Yahushua unto them: but they understood not what things they were which he spake unto them.
Posluchači nepochopili toto Ježíšovo srovnání,
7 Then said Yahushua unto them again, Verily, verily, I say unto you, I am the door of the sheep.
a tak je vysvětlil: „Já jsem pastýř, který střeží vchod do ovčince.
8 All that ever came before me are thieves and robbers: but the sheep did not hear them.
Všichni, kdo se tam dobývají jinudy, jsou zloději a lupiči a ovce je neposlouchají.
9 I am the door: by me if any man enter in, he shall be saved, and shall go in and out, and find pasture.
Já jsem vchod. Kdo mnou vejde, bude zachráněn. A kdo se mnou bude vcházet i vycházet, nebude mít nedostatek.
10 The thief cometh not, but for to steal, and to kill, and to destroy: I am come that they might have life, and that they might have it more abundantly.
Zloděj ovce krade a zabíjí, já jim však přináším život plný hojnosti.
11 I am the good shepherd: the good shepherd giveth his life for the sheep.
Já jsem dobrý pastýř, který za ovce i život obětuje.
12 But he that is an hireling, and not the shepherd, whose own the sheep are not, seeth the wolf coming, and leaveth the sheep, and fleeth: and the wolf catcheth them, and scattereth the sheep.
Námezdný pastevec nemá k ovcím vztah, a když se blíží vlk, uteče. Ovce nejsou jeho, a tak mu na nich nezáleží. Ať je vlk třeba rozežene nebo roztrhá.
13 The hireling fleeth, because he is an hireling, and careth not for the sheep.
14 I am the good shepherd, and know my sheep, and am known of mine.
Já jsem však dobrý pastýř a mám rád své ovce a ony mne.
15 As the Father knoweth me, even so know I the Father: and I lay down my life for the sheep.
Podobně mne miluje Otec a já zas Otce. Za ovce položím i život.
16 And other sheep I have, which are not of this fold: them also I must bring, and they shall hear my voice; and there shall be one fold, and one shepherd.
Mám ještě jiné ovce, mimo vyvolený národ. I ty svolám, přivedu je a bude jeden ovčinec a jeden pastýř.
17 Therefore doth my Father love me, because I lay down my life, that I might take it again.
Protože dávám svůj život, Otec mne miluje a z lásky mi ho zase vrátí.
18 No man taketh it from me, but I lay it down of myself. I have power to lay it down, and I have power to take it again. This commandment have I received of my Father.
Nikdo mne nemůže zabít bez mé vůle. Je v mé moci, abych se života vzdal a opět ho získal. Činím to z pověření svého Otce.“
19 There was a division therefore again among the Jews for these sayings.
Ježíšova slova opět vyvolala mezi posluchači roztržku.
20 And many of them said, He hath a devil, and is mad; why hear ye him?
Mnozí říkali: „Je posedlý démonem a dočista se zbláznil. Vůbec ho neposlouchejte.“
21 Others said, These are not the words of him that hath a devil. Can a devil open the eyes of the blind?
Jiní však mínili: „To není řeč posedlého. Což může zlá moc uzdravit slepého?“
22 And it was at Jerusalem the feast of the dedication, and it was winter.
V Jeruzalémě se právě konala výroční slavnost zasvěcení chrámu. Bylo to v zimním období dešťů,
23 And Yahushua walked in the temple in Solomon's porch.
a tak se Ježíš procházel chrámovým podloubím.
24 Then came the Jews round about him, and said unto him, How long dost thou make us to doubt? If thou be the Messiah, tell us plainly.
Židé ho obklopili a ptali se ho: „Jak dlouho nás necháš ještě v nejistotě? Proč nám otevřeně neřekneš, jsi-li opravdu Mesiáš?“
25 Yahushua answered them, I told you, and ye believed not: the works that I do in my Father's name, they bear witness of me.
„Vždyť jsem vám to již nejednou řekl, ale vy jste to nikdy nevzali vážně, “odpověděl jim Ježíš. „Mé činy vydávají svědectví o tom, že jsem Mesiáš. Vždyť je konám z Otcova pověření.
26 But ye believe not, because ye are not of my sheep, as I said unto you.
Nevěříte mi, protože nepatříte do mého stáda.
27 My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:
Moje ovce slyší můj hlas a následují mne; já je miluji
29 My Father, which gave them me, is greater than all; and no man is able to pluck them out of my Father's hand.
Já a Otec jsme jedno, a koho Bůh uchopil, toho se nikdy nevzdá. Kdo je větší než Bůh?“
30 I and my Father are one.
31 Then the Jews took up stones again to stone him.
To Židy tak popudilo, že začali sbírat kameny a chtěli Ježíše zabít.
32 Yahushua answered them, Many good works have I shewed you from my Father; for which of those works do ye stone me?
Ježíš se hájil: „Ve všech mých činech jste mohli vidět Boží lásku. Pro který z nich mne chcete ukamenovat?“
33 The Jews answered him, saying, For a good work we stone thee not; but for blasphemy; and because that thou, being a man, makest thyself Elohim.
„Nechceme tě ztrestat pro tvé činy, ale protože se rouháš, “vyjeli na něho Židé. „Jsi člověk a děláš ze sebe Boha.“
34 Yahushua answered them, Is it not written in your law, I said, Ye are elohim?
Ježíš se hájil slovem Písma, kde sám Bůh propůjčuje určitým lidem titul bohové. „Písmo berete za neměnnou autoritu. Proč vám najednou vadí, když se Božím Synem nazývám já, zplnomocněný Boží vyslanec? Prokázal jsem přece, že mne Bůh poslal a zplnomocnil.
35 If he called them elohim, unto whom the word of YHWH came, and the scripture cannot be broken;
36 Say ye of him, whom the Father hath sanctified, and sent into the world, Thou blasphemest; because I said, I am the Son of Elohim?
37 If I do not the works of my Father, believe me not.
Jestliže jsem nekonal Otcovy skutky, nevěřte mi.
38 But if I do, though ye believe not me, believe the works: that ye may know, and believe, that the Father is in me, and I in him.
Jestliže jsem je konal, nechte se jimi přesvědčit. Dokazují důvěrnou jednotu mezi mnou a jím.“
39 Therefore they sought again to take him: but he escaped out of their hand,
Židé se chtěli Ježíše znovu zmocnit, ale on jim unikl.
40 And went away again beyond Jordan into the place where John at first baptized; and there he abode.
Odešel za Jordán a zdržoval se na místě, kde předtím Jan křtil.
41 And many resorted unto him, and said, John did no miracle: but all things that John spake of this man were true.
Mnozí z těch, kteří za Ježíšem přicházeli, si říkali: „Jan sice nedělal zázraky, ale všechno, co o tomto muži řekl, se plní.“
42 And many believed on him there.
Mnozí tam v Ježíše uvěřili.
