< John 10 >

1 Verily, verily, I say unto you, He that entereth not by the door into the sheepfold, but climbeth up some other way, the same is a thief and a robber.
Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
2 But he that entereth in by the door is the shepherd of the sheep.
Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
3 To him the porter openeth; and the sheep hear his voice: and he calleth his own sheep by name, and leadeth them out.
Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
4 And when he putteth forth his own sheep, he goeth before them, and the sheep follow him: for they know his voice.
A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
5 And a stranger will they not follow, but will flee from him: for they know not the voice of strangers.
Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
6 This parable spake Yahushua unto them: but they understood not what things they were which he spake unto them.
To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
7 Then said Yahushua unto them again, Verily, verily, I say unto you, I am the door of the sheep.
Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
8 All that ever came before me are thieves and robbers: but the sheep did not hear them.
Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
9 I am the door: by me if any man enter in, he shall be saved, and shall go in and out, and find pasture.
Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
10 The thief cometh not, but for to steal, and to kill, and to destroy: I am come that they might have life, and that they might have it more abundantly.
Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
11 I am the good shepherd: the good shepherd giveth his life for the sheep.
Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
12 But he that is an hireling, and not the shepherd, whose own the sheep are not, seeth the wolf coming, and leaveth the sheep, and fleeth: and the wolf catcheth them, and scattereth the sheep.
Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
13 The hireling fleeth, because he is an hireling, and careth not for the sheep.
Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
14 I am the good shepherd, and know my sheep, and am known of mine.
Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
15 As the Father knoweth me, even so know I the Father: and I lay down my life for the sheep.
Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
16 And other sheep I have, which are not of this fold: them also I must bring, and they shall hear my voice; and there shall be one fold, and one shepherd.
A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
17 Therefore doth my Father love me, because I lay down my life, that I might take it again.
Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
18 No man taketh it from me, but I lay it down of myself. I have power to lay it down, and I have power to take it again. This commandment have I received of my Father.
Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
19 There was a division therefore again among the Jews for these sayings.
Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
20 And many of them said, He hath a devil, and is mad; why hear ye him?
A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
21 Others said, These are not the words of him that hath a devil. Can a devil open the eyes of the blind?
Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
22 And it was at Jerusalem the feast of the dedication, and it was winter.
I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
23 And Yahushua walked in the temple in Solomon's porch.
I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
24 Then came the Jews round about him, and said unto him, How long dost thou make us to doubt? If thou be the Messiah, tell us plainly.
Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
25 Yahushua answered them, I told you, and ye believed not: the works that I do in my Father's name, they bear witness of me.
Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
26 But ye believe not, because ye are not of my sheep, as I said unto you.
Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
27 My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:
Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
28 And I give unto them eternal life; and they shall never perish, neither shall any man pluck them out of my hand. (aiōn g165, aiōnios g166)
A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. (aiōn g165, aiōnios g166)
29 My Father, which gave them me, is greater than all; and no man is able to pluck them out of my Father's hand.
Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
30 I and my Father are one.
Já a Otec jedno jsme.
31 Then the Jews took up stones again to stone him.
Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
32 Yahushua answered them, Many good works have I shewed you from my Father; for which of those works do ye stone me?
Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
33 The Jews answered him, saying, For a good work we stone thee not; but for blasphemy; and because that thou, being a man, makest thyself Elohim.
Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
34 Yahushua answered them, Is it not written in your law, I said, Ye are elohim?
Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
35 If he called them elohim, unto whom the word of YHWH came, and the scripture cannot be broken;
Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
36 Say ye of him, whom the Father hath sanctified, and sent into the world, Thou blasphemest; because I said, I am the Son of Elohim?
Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
37 If I do not the works of my Father, believe me not.
Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
38 But if I do, though ye believe not me, believe the works: that ye may know, and believe, that the Father is in me, and I in him.
Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
39 Therefore they sought again to take him: but he escaped out of their hand,
Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
40 And went away again beyond Jordan into the place where John at first baptized; and there he abode.
I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
41 And many resorted unto him, and said, John did no miracle: but all things that John spake of this man were true.
I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
42 And many believed on him there.
A mnozí tam uvěřili v něho.

< John 10 >