Psalms 130

1 OUT of the depths have I cried unto thee, O Lord.

Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.

2 Lord, hear my voice: let thine ears be attentive to the voice of my supplications.

Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.

3 If thou, Lord, shouldest mark iniquities, O Lord, who shall stand?

Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?

4 But there is forgiveness with thee, that thou mayest be feared.

Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.

5 I wait for the Lord, my soul doth wait, and in his word do I hope.

Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.

6 My soul waiteth for the Lord more than they that watch for the morning: I say, more than they that watch for the morning.

Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.

7 Let Israel hope in the Lord: for with the Lord there is mercy, and with him is plenteous redemption.

Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.

8 And he shall redeem Israel from all his iniquities.

Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.