Proverbs 23
1 WHEN thou sittest to eat with a ruler, consider diligently what is before thee:
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 And put a knife to thy throat, if thou be a man given to appetite.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Be not desirous of his dainties: for they are deceitful meat.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Labour not to be rich: cease from thine own wisdom.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Wilt thou set thine eyes upon that which is not? for riches certainly make themselves wings; they fly away as an eagle toward heaven.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Eat thou not the bread of him that hath an evil eye, neither desire thou his dainty meats:
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For as he thinketh in his heart, so is he: Eat and drink, saith he to thee; but his heart is not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 The morsel which thou hast eaten shalt thou vomit up, and lose thy sweet words.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Speak not in the ears of a fool: for he will despise the wisdom of thy words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Remove not the old landmark; and enter not into the fields of the fatherless:
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For their redeemer is mighty; he shall plead their cause with thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Apply thine heart unto instruction, and thine ears to the words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Withhold not correction from the child: for if thou beatest him with the rod, he shall not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son, if thine heart be wise, my heart shall rejoice, even mine.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 Yea, my reins shall rejoice, when thy lips speak right things.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thine heart envy sinners: but be thou in the fear of the Lord all the day long.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For surely there is an end; and thine expectation shall not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear thou, my son, and be wise, and guide thine heart in the way.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Be not among winebibbers; among riotous eaters of flesh:
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For the drunkard and the glutton shall come to poverty: and drowsiness shall clothe a man with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Hearken unto thy father that begat thee, and despise not thy mother when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy the truth, and sell it not; also wisdom, and instruction, and understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the righteous shall greatly rejoice: and he that begetteth a wise child shall have joy of him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Thy father and thy mother shall be glad, and she that bare thee shall rejoice.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, give me thine heart, and let thine eyes observe my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a whore is a deep ditch; and a strange woman is a narrow pit.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 She also lieth in wait as for a prey, and increaseth the transgressors among men.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who hath woe? who hath sorrow? who hath contentions? who hath babbling? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 They that tarry long at the wine; they that go to seek mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Look not thou upon the wine when it is red, when it giveth his colour in the cup, when it moveth itself aright.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 At the last it biteth like a serpent, and stingeth like an adder.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thine eyes shall behold strange women, and thine heart shall utter perverse things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Yea, thou shalt be as he that lieth down in the midst of the sea, or as he that lieth upon the top of a mast.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 They have stricken me, shalt thou say, and I was not sick; they have beaten me, and I felt it not: when shall I awake? I will seek it yet again.
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
