Job 39
1 KNOWEST thou the time when the wild goats of the rock bring forth? or canst thou mark when the hinds do calve?
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2 Canst thou number the months that they fulfil? or knowest thou the time when they bring forth?
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3 They bow themselves, they bring forth their young ones, they cast out their sorrows.
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 Their young ones are in good liking, they grow up with corn; they go forth, and return not unto them.
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5 Who hath sent out the wild ass free? or who hath loosed the bands of the wild ass?
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6 Whose house I have made the wilderness, and the barren land his dwellings.
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7 He scorneth the multitude of the city, neither regardeth he the crying of the driver.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8 The range of the mountains is his pasture, and he searcheth after every green thing.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9 Will the unicorn be willing to serve thee, or abide by thy crib?
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 Canst thou bind the unicorn with his band in the furrow? or will he harrow the valleys after thee?
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11 Wilt thou trust him, because his strength is great? or wilt thou leave thy labour to him?
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12 Wilt thou believe him, that he will bring home thy seed, and gather it into thy barn?
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13 Gavest thou the goodly wings unto the peacocks? or wings and feathers unto the ostrich?
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14 Which leaveth her eggs in the earth, and warmeth them in dust,
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 And forgetteth that the foot may crush them, or that the wild beast may break them.
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 She is hardened against her young ones, as though they were not hers: her labour is in vain without fear;
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17 Because God hath deprived her of wisdom, neither hath he imparted to her understanding.
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18 What time she lifteth up herself on high, she scorneth the horse and his rider.
Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19 Hast thou given the horse strength? hast thou clothed his neck with thunder?
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20 Canst thou make him afraid as a grasshopper? the glory of his nostrils is terrible.
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 He paweth in the valley, and rejoiceth in his strength: he goeth on to meet the armed men.
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22 He mocketh at fear, and is not affrighted; neither turneth he back from the sword.
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23 The quiver rattleth against him, the glittering spear and the shield.
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 He swalloweth the ground with fierceness and rage: neither believeth he that it is the sound of the trumpet.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 He saith among the trumpets, Ha, ha; and he smelleth the battle afar off, the thunder of the captains, and the shouting.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26 Doth the hawk fly by thy wisdom, and stretch her wings toward the south?
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27 Doth the eagle mount up at thy command, and make her nest on high?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28 She dwelleth and abideth on the rock, upon the crag of the rock, and the strong place.
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29 From thence she seeketh the prey, and her eyes behold afar off.
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30 Her young ones also suck up blood: and where the slain are, there is she.
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
