1 Corinthians 11
1 BE ye followers of me, even as I also am of Christ.
Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2 Now I praise you, brethren, that ye remember me in all things, and keep the ordinances, as I delivered them to you.
Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám, ustanovení zachováváte.
3 But I would have you know, that the head of every man is Christ; and the head of the woman is the man; and the head of Christ is God.
Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4 Every man praying or prophesying, having his head covered, dishonoureth his head.
Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5 But every woman that prayeth or prophesieth with her head uncovered dishonoureth her head: for that is even all one as if she were shaven.
Každá pak žena, modleci se aneb prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6 For if the woman be not covered, let her also be shorn: but if it be a shame for a woman to be shorn or shaven, let her be covered.
Nebo nezavíjí-liť se žena, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7 For a man indeed ought not to cover his head, forasmuch as he is the image and glory of God: but the woman is the glory of the man.
Mužť nemá zavíjeti hlavy, jsa obraz a sláva Boží, ale žena jest sláva mužova.
8 For the man is not of the woman; but the woman of the man.
Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9 Neither was the man created for the woman; but the woman for the man.
Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10 For this cause ought the woman to have power on her head because of the angels.
Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11 Nevertheless neither is the man without the woman, neither the woman without the man, in the Lord.
A však ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu.
12 For as the woman is of the man, even so is the man also by the woman; but all things of God.
Nebo jakož žena z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13 Judge in yourselves: is it comely that a woman pray unto God uncovered?
Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě bez zavití modliti Bohu.
14 Doth not even nature itself teach you, that, if a man have long hair, it is a shame unto him?
Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15 But if a woman have long hair, it is a glory to her: for her hair is given her for a covering.
Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dáni jsou jí.
16 But if any man seem to be contentious, we have no such custom, neither the churches of God.
Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17 Now in this that I declare unto you I praise you not, that ye come together not for the better, but for the worse.
Tyto pak věci předkládaje, nechválím, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18 For first of all, when ye come together in the church, I hear that there be divisions among you; and I partly believe it.
Nejprvé zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19 For there must be also heresies among you, that they which are approved may be made manifest among you.
Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.
20 When ye come together therefore into one place, this is not to eat the Lord’s supper.
Když tedy tak se scházíte vespolek, toť není večeři Páně jísti,
21 For in eating every one taketh before other his own supper: and one is hungry, and another is drunken.
Poněvadž jeden každý nejprv s jídlem večeře své se uspíší, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22 What? have ye not houses to eat and to drink in? or despise ye the church of God, and shame them that have not? What shall I say to you? shall I praise you in this? I praise you not.
A což pak domů nemáte k jídlu a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom nechválím.
23 For I have received of the Lord that which also I delivered unto you, That the Lord Jesus the same night in which he was betrayed took bread:
Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24 And when he had given thanks, he brake it, and said, Take, eat: this is my body, which is broken for you: this do in remembrance of me.
A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25 After the same manner also he took the cup, when he had supped, saying, This cup is the new testament in my blood: this do ye, as oft as ye drink it, in remembrance of me.
Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26 For as often as ye eat this bread, and drink this cup, ye do shew the Lord’s death till he come.
Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokudž nepřijde.
27 Wherefore whosoever shall eat this bread, and drink this cup of the Lord, unworthily, shall be guilty of the body and blood of the Lord.
A protož kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28 But let a man examine himself, and so let him eat of that bread, and drink of that cup.
Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29 For he that eateth and drinketh unworthily, eateth and drinketh damnation to himself, not discerning the Lord’s body.
Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30 For this cause many are weak and sickly among you, and many sleep.
Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31 For if we would judge ourselves, we should not be judged.
Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32 But when we are judged, we are chastened of the Lord, that we should not be condemned with the world.
Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli potupeni.
33 Wherefore, my brethren, when ye come together to eat, tarry one for another.
A tak, bratří moji, když se scházíte k jídlu, jedni na druhé čekávejte.
34 And if any man hunger, let him eat at home; that ye come not together unto condemnation. And the rest will I set in order when I come.
Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
