Luke 16
1 And he said also to his disciples, There was a certain rich man, which had a steward; and the same was accused to him that he had wasted his goods.
Ježíš vyprávěl svým učedníkům: „Jeden boháč měl správce a ten byl obviněn ze zpronevěry.
2 And he called him, and said to him, How is it that I hear this of you? give an account of your stewardship; for you may be no longer steward.
Pán si ho dal zavolat a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Předlož mi všechny účty, a jestli jsi mě podváděl, dám ti výpověď.‘
3 Then the steward said within himself, What shall I do? for my lord takes away from me the stewardship: I cannot dig; to beg I am ashamed.
Správce přemýšlel: ‚Co teď? Krumpáčem se neuživím, žebrat se stydím.
4 I am resolved what to do, that, when I am put out of the stewardship, they may receive me into their houses.
Mám nápad, jak si získat přátele; snad mi pak nabídnou slušné místo, až budu propuštěn!‘
5 So he called every one of his lord’s debtors to him, and said to the first, How much owe you to my lord?
Dal si zavolat dva dlužníky svého pána, ale s každým mluvil zvlášť. Zeptal se prvního: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘Muž odpověděl: ‚Sto džbánů olivového oleje.‘
6 And he said, An hundred measures of oil. And he said to him, Take your bill, and sit down quickly, and write fifty.
Správce řekl: ‚Tady máš svůj dlužní úpis, sedni si a napiš nový na padesát.‘
7 Then said he to another, And how much owe you? And he said, An hundred measures of wheat. And he said to him, Take your bill, and write fourscore.
Zeptal se pak toho druhého: ‚Co dlužíš mému pánovi?‘On odpověděl: ‚Sto pytlů pšenice.‘I řekl mu správce: ‚Vezmi si dlužní úpis a napiš jiný na osmdesát.‘
8 And the lord commended the unjust steward, because he had done wisely: for the children of this world are in their generation wiser than the children of light. (aiōn g165)
Pán nakonec vychytralého správce pochválil, že si uměl v nouzi poradit. Nutno přiznat, že lidé, kterým jde o hmotný zisk, bývají ve svých záležitostech prozíravější než věřící, (aiōn g165)
9 And I say to you, Make to yourselves friends of the mammon of unrighteousness; that, when you fail, they may receive you into everlasting habitations. (aiōnios g166)
když jde o zajištění věčného života. Říkám vám: Na penězích lpí hodně špíny a jednou úplně ztratí hodnotu. Jestliže však jimi někomu pomůžete, proměníte je na lásku, se kterou se sejdete na věčnosti.“ (aiōnios g166)
10 He that is faithful in that which is least is faithful also in much: and he that is unjust in the least is unjust also in much.
Ježíš pokračoval: „Kdo je spolehlivý v drobnostech, je spolehlivý i v podstatných věcech. A ten, kdo je nečestný v maličkostech, selhává i ve věcech závažných.
11 If therefore you have not been faithful in the unrighteous mammon, who will commit to your trust the true riches?
Jste-li nepoctiví v záležitostech tohoto života, kdo může důvěřovat vaší víře v Boha? Neumíte-li správně zacházet s mizernými penězi, jak vám může Bůh svěřit věčné bohatství?
12 And if you have not been faithful in that which is another man’s, who shall give you that which is your own?
13 No servant can serve two masters: for either he will hate the one, and love the other; or else he will hold to the one, and despise the other. You cannot serve God and mammon.
Žádný nemůže sloužit dvěma pánům. Vždycky bude jednoho nenávidět a druhého milovat. Jednomu dá přednost a druhým bude pohrdat. Nemůžete tedy sloužit Bohu a zároveň otročit majetku.“
14 And the Pharisees also, who were covetous, heard all these things: and they derided him.
Slyšeli to farizejové, kteří byli chtiví peněz a vysmáli se mu.
15 And he said to them, You are they which justify yourselves before men; but God knows your hearts: for that which is highly esteemed among men is abomination in the sight of God.
On jim však řekl: „Chcete dělat dobrý dojem na lidi svou zbožností, ale Bůh do vás vidí. Vnějším úspěchem, kterému se obdivují lidé, Bůh pohrdá.
16 The law and the prophets were until John: since that time the kingdom of God is preached, and every man presses into it.
Období zákona a proroků skončilo Janem Křtitelem. Teď slyšíte radostnou zprávu, že přišlo Boží království a kdekdo si dělá nárok na vstup do něho.
17 And it is easier for heaven and earth to pass, than one pronunciation mark of the law to fail.
Ale nepleťte se, spíše pomine nebe a země, než by jediný z požadavků Božího zákona ztratil svou platnost.
18 Whoever puts away his wife, and marries another, commits adultery: and whoever marries her that is put away from her husband commits adultery.
Například, kdo se rozvádí se svou ženou a bere si jinou, proviňuje se proti přikázání ‚nezcizoložíš‘; a kdo se žení s rozvedenou, také cizoloží.
19 There was a certain rich man, which was clothed in purple and fine linen, and fared sumptuously every day:
Byl jednou jeden bohatý muž, který se nákladně oblékal a každý den u něj bylo veselo a bohatě prostřeno.
20 And there was a certain beggar named Lazarus, which was laid at his gate, full of sores,
U vrat jeho domu sedával žebrák Lazar. Jeho tělo bylo samý vřed.
21 And desiring to be fed with the crumbs which fell from the rich man’s table: moreover the dogs came and licked his sores.
Aby utišil hlad, čekával na zbytky ze stolu toho boháče. Psi přibíhali a olizovali mu rány.
22 And it came to pass, that the beggar died, and was carried by the angels into Abraham’s bosom: the rich man also died, and was buried;
Lazar zemřel a andělé ho přenesli k Abrahamovi. Krátce nato zemřel i boháč a pohřbili ho.
23 And in hell he lift up his eyes, being in torments, and sees Abraham afar off, and Lazarus in his bosom. (Hadēs g86)
V ohnivých mukách pozdvihl oči a uviděl v dálce Abrahama s Lazarem (Hadēs g86)
24 And he cried and said, Father Abraham, have mercy on me, and send Lazarus, that he may dip the tip of his finger in water, and cool my tongue; for I am tormented in this flame.
a prosil: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať namočí alespoň špičku prstu ve vodě a svlaží mi rty, hrozně tu v tom žáru trpím.‘
25 But Abraham said, Son, remember that you in your lifetime received your good things, and likewise Lazarus evil things: but now he is comforted, and you are tormented.
Abraham však řekl: ‚Vzpomeň si, jak se ti vedlo na zemi. Tobě se vždycky dařilo dobře, ale na Lazara zbylo jen to nejhorší. Nyní se má dobře on, a ty trpíš.
26 And beside all this, between us and you there is a great gulf fixed: so that they which would pass from hence to you cannot; neither can they pass to us, that would come from there.
Kromě toho je mezi námi taková propast, že ji nikdo nemůže překonat, i kdyby se snažil.‘
27 Then he said, I pray you therefore, father, that you would send him to my father’s house:
Boháč se ještě přimlouval: ‚Otče Abrahame, pošli ho tedy do mého rodného domu.
28 For I have five brothers; that he may testify to them, lest they also come into this place of torment.
Mám pět bratrů, ať je někdo varuje, aby nedopadli jako já.‘
29 Abraham says to him, They have Moses and the prophets; let them hear them.
Abraham odpověděl: ‚Mají přece Bibli, ať se podle ní řídí.‘
30 And he said, No, father Abraham: but if one went to them from the dead, they will repent.
Boháč však odporoval: ‚Kdepak, otče Abrahame, Písmo na ně nestačí, ale kdyby tak někdo vstal z mrtvých, to by na všechno hleděli jinak.‘
31 And he said to him, If they hear not Moses and the prophets, neither will they be persuaded, though one rose from the dead.
Abraham odpověděl: ‚Když nedají na Mojžíšův zákon a proroky, neuvěří nikomu, i kdyby vstal z mrtvých.‘“
