Acts 19
1 And it came to pass, that, while Apollos was at Corinth, Paul having passed through the upper coasts came to Ephesus: and finding certain disciples,
I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
2 He said to them, Have you received the Holy Ghost since you believed? And they said to him, We have not so much as heard whether there be any Holy Ghost.
Řekl jim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3 And he said to them, To what then were you baptized? And they said, To John’s baptism.
Tedy řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
4 Then said Paul, John truly baptized with the baptism of repentance, saying to the people, that they should believe on him which should come after him, that is, on Christ Jesus.
I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
5 When they heard this, they were baptized in the name of the Lord Jesus.
Kteříž pak uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6 And when Paul had laid his hands on them, the Holy Ghost came on them; and they spoke with tongues, and prophesied.
A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky, a prorokovali.
7 And all the men were about twelve.
A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
8 And he went into the synagogue, and spoke boldly for the space of three months, disputing and persuading the things concerning the kingdom of God.
Tedy všed do školy, svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se, a uče o království Božím.
9 But when divers were hardened, and believed not, but spoke evil of that way before the multitude, he departed from them, and separated the disciples, disputing daily in the school of one Tyrannus.
A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázaní čině v škole nějakého Tyranna.
10 And this continued by the space of two years; so that all they which dwelled in Asia heard the word of the Lord Jesus, both Jews and Greeks.
A to se dálo za dvě létě, tak že všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
11 And God worked special miracles by the hands of Paul:
A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
12 So that from his body were brought to the sick handkerchiefs or aprons, and the diseases departed from them, and the evil spirits went out of them.
Tak že i na nemocné nosívali od jeho těla šátky a fěrtochy, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
13 Then certain of the vagabond Jews, exorcists, took on them to call over them which had evil spirits the name of the LORD Jesus, saying, We adjure you by Jesus whom Paul preaches.
Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, kteříž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14 And there were seven sons of one Sceva, a Jew, and chief of the priests, which did so.
A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
15 And the evil spirit answered and said, Jesus I know, and Paul I know; but who are you?
Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16 And the man in whom the evil spirit was leaped on them, and overcame them, and prevailed against them, so that they fled out of that house naked and wounded.
A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, opanovav je, zmocnil se jich, tak že nazí a zranění vyběhli z domu toho.
17 And this was known to all the Jews and Greeks also dwelling at Ephesus; and fear fell on them all, and the name of the Lord Jesus was magnified.
A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I osloveno jest jméno Pána Ježíše.
18 And many that believed came, and confessed, and showed their deeds.
Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
19 Many of them also which used curious arts brought their books together, and burned them before all men: and they counted the price of them, and found it fifty thousand pieces of silver.
Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
20 So mightily grew the word of God and prevailed.
Tak mocně rostlo slovo Páně, a zmocňovalo se.
21 After these things were ended, Paul purposed in the spirit, when he had passed through Macedonia and Achaia, to go to Jerusalem, saying, After I have been there, I must also see Rome.
A když se to dokonalo, uložil Pavel v duchu, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
22 So he sent into Macedonia two of them that ministered to him, Timotheus and Erastus; but he himself stayed in Asia for a season.
I poslav do Macedonie dva z těch, kteříž mu přisluhovali, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
23 And the same time there arose no small stir about that way.
Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
24 For a certain man named Demetrius, a silversmith, which made silver shrines for Diana, brought no small gain to the craftsmen;
Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
25 Whom he called together with the workmen of like occupation, and said, Sirs, you know that by this craft we have our wealth.
Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
26 Moreover you see and hear, that not alone at Ephesus, but almost throughout all Asia, this Paul has persuaded and turned away much people, saying that they be no gods, which are made with hands:
A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
27 So that not only this our craft is in danger to be set at nothing; but also that the temple of the great goddess Diana should be despised, and her magnificence should be destroyed, whom all Asia and the world worships.
A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kterouž ctí všecka Azia i světa okršlek.
28 And when they heard these sayings, they were full of wrath, and cried out, saying, Great is Diana of the Ephesians.
To uslyšavše, a naplněni byvše hněvem, zkřikli, řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29 And the whole city was filled with confusion: and having caught Gaius and Aristarchus, men of Macedonia, Paul’s companions in travel, they rushed with one accord into the theatre.
I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
30 And when Paul would have entered in to the people, the disciples suffered him not.
Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
31 And certain of the chief of Asia, which were his friends, sent to him, desiring him that he would not adventure himself into the theatre.
Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili, aby se nedával do toho hluku.
32 Some therefore cried one thing, and some another: for the assembly was confused: and the more part knew not why they were come together.
A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla ta obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč se zběhli.
33 And they drew Alexander out of the multitude, the Jews putting him forward. And Alexander beckoned with the hand, and would have made his defense to the people.
Z zástupu pak Alexandra nějakého táhli, kteréhož i Židé nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
34 But when they knew that he was a Jew, all with one voice about the space of two hours cried out, Great is Diana of the Ephesians.
Ale jakž poznali, že jest Žid, stal se jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35 And when the town cleark had appeased the people, he said, You men of Ephesus, what man is there that knows not how that the city of the Ephesians is a worshipper of the great goddess Diana, and of the image which fell down from Jupiter?
A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlé podobizně?
36 Seeing then that these things cannot be spoken against, you ought to be quiet, and to do nothing rashly.
A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili, a nic kvapně nečinili.
37 For you have brought here these men, which are neither robbers of churches, nor yet blasphemers of your goddess.
Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádcové ani rouhači bohyně vaší.
38 Why if Demetrius, and the craftsmen which are with him, have a matter against any man, the law is open, and there are deputies: let them accuse one another.
Jestliže pak Demetrius, a ti, kteříž jsou s ním, řemeslníci mají s kým jakou při, bývá obecný soud, a jsou konšelé. Nechať jedni druhé viní.
39 But if you inquire any thing concerning other matters, it shall be determined in a lawful assembly.
Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
40 For we are in danger to be called in question for this day’s uproar, there being no cause whereby we may give an account of this concourse.
Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto zběhli.
41 And when he had thus spoken, he dismissed the assembly.
A to pověděv, propustil lid.
