< Psalms 50 >
1 A Psalm of Asaph. God, God, the LORD, hath spoken, and called the earth from the rising of the sun unto the going down thereof.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 Out of Zion, the perfection of beauty, God hath shined forth.
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 Our God cometh, and doth not keep silence; a fire devoureth before Him, and round about Him it stormeth mightily.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 He calleth to the heavens above, and to the earth, that He may judge His people:
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 'Gather My saints together unto Me; those that have made a covenant with Me by sacrifice.'
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 And the heavens declare His righteousness; for God, He is judge. (Selah)
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 'Hear, O My people, and I will speak; O Israel, and I will testify against thee: God, thy God, am I.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 I will not reprove thee for thy sacrifices; and thy burnt-offerings are continually before Me.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 I will take no bullock out of thy house, nor he-goats out of thy folds.
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 For every beast of the forest is Mine, and the cattle upon a thousand hills.
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 I know all the fowls of the mountains; and the wild beasts of the field are Mine.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 If I were hungry, I would not tell thee; for the world is Mine, and the fulness thereof.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 Do I eat the flesh of bulls, or drink the blood of goats?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Offer unto God the sacrifice of thanksgiving; and pay thy vows unto the Most High;
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 And call upon Me in the day of trouble; I will deliver thee, and thou shalt honour Me.'
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 But unto the wicked God saith: 'What hast thou to do to declare My statutes, and that thou hast taken My covenant in thy mouth?
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 Seeing thou hatest instruction, and castest My words behind thee.
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 When thou sawest a thief, thou hadst company with him, and with adulterers was thy portion.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Thou hast let loose thy mouth for evil, and thy tongue frameth deceit.
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 Thou sittest and speakest against thy brother; thou slanderest thine own mother's son.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 These things hast thou done, and should I have kept silence? Thou hadst thought that I was altogether such a one as thyself; but I will reprove thee, and set the cause before thine eyes.
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Now consider this, ye that forget God, lest I tear in pieces, and there be none to deliver.
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 Whoso offereth the sacrifice of thanksgiving honoureth Me; and to him that ordereth his way aright will I show the salvation of God.'
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.