Psalms 38
1 A Psalm of David, to make memorial. O LORD, rebuke me not in Thine anger; neither chasten me in Thy wrath.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 For Thine arrows are gone deep into me, and Thy hand is come down upon me.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 There is no soundness in my flesh because of Thine indignation; neither is there any health in my bones because of my sin.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 For mine iniquities are gone over my head; as a heavy burden they are too heavy for me.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 My wounds are noisome, they fester, because of my foolishness.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 I am bent and bowed down greatly; I go mourning all the day.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 For my loins are filled with burning; and there is no soundness in my flesh.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 I am benumbed and sore crushed; I groan by reason of the moaning of my heart.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Lord, all my desire is before Thee; and my sighing is not hid from Thee.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 My heart fluttereth, my strength faileth me; as for the light of mine eyes, it also is gone from me.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 My friends and my companions stand aloof from my plague; and my kinsmen stand afar off.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 They also that seek after my life lay snares for me; and they that seek my hurt speak crafty devices, and utter deceits all the day.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 But I am as a deaf man, I hear not; and I am as a dumb man that openeth not his mouth.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Yea, I am become as a man that heareth not, and in whose mouth are no arguments.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 For in Thee, O LORD, do I hope; Thou wilt answer, O Lord my God.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 For I said: 'Lest they rejoice over me; when my foot slippeth, they magnify themselves against me.'
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 For I am ready to halt, and my pain is continually before me.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 For I do declare mine iniquity; I am full of care because of my sin.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 But mine enemies are strong in health; and they that hate me wrongfully are multiplied.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 They also that repay evil for good are adversaries unto me, because I follow the thing that is good.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Forsake me not, O LORD; O my God, be not far from me.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Make haste to help me, O LORD, my salvation.
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
