Psalms 10
1 Why standest Thou afar off, O LORD? Why hidest Thou Thyself in times of trouble?
Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
2 Through the pride of the wicked the poor is hotly pursued, they are taken in the devices that they have imagined.
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
3 For the wicked boasteth of his heart's desire, and the covetous vaunteth himself, though he contemn the LORD.
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
4 The wicked, in the pride of his countenance, saith: 'He will not require'; all his thoughts are: 'There is no God.'
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
5 His ways prosper at all times; Thy judgments are far above out of his sight; as for all his adversaries, he puffeth at them.
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
6 He saith in his heart: 'I shall not be moved, I who to all generations shall not be in adversity.'
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo ne bojím se zlého.
7 His mouth is full of cursing and deceit and oppression; under his tongue is mischief and iniquity.
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
8 He sitteth in the lurking-places of the villages; in secret places doth he slay the innocent; his eyes are on the watch for the helpless.
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
9 He lieth in wait in a secret place as a lion in his lair, he lieth in wait to catch the poor; he doth catch the poor, when he draweth him up in his net.
Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
10 He croucheth, he boweth down, and the helpless fall into his mighty claws.
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
11 He hath said in his heart: 'God hath forgotten; He hideth His face; He will never see.'
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
12 Arise, O LORD; O God, lift up Thy hand; forget not the humble.
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
13 Wherefore doth the wicked contemn God, and say in his heart: 'Thou wilt not require'?
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
14 Thou hast seen; for Thou beholdest trouble and vexation, to requite them with Thy hand; unto Thee the helpless committeth himself; Thou hast been the helper of the fatherless.
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
15 Break Thou the arm of the wicked; and as for the evil man, search out his wickedness, till none be found.
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
16 The LORD is King for ever and ever; the nations are perished out of His land.
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
17 LORD, Thou hast heard the desire of the humble: Thou wilt direct their heart, Thou wilt cause Thine ear to attend;
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
18 To right the fatherless and the oppressed, that man who is of the earth may be terrible no more.
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
