< Proverbs 24 >
1 Be not thou envious of evil men, neither desire to be with them.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 For their heart studieth destruction, and their lips talk of mischief.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Through wisdom is a house builded; and by understanding it is established;
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 And by knowledge are the chambers filled with all precious and pleasant riches.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 A wise man is strong; yea, a man of knowledge increaseth strength.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 For with wise advice thou shalt make thy war; and in the multitude of counsellors there is safety.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Wisdom is as unattainable to a fool as corals; he openeth not his mouth in the gate.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 He that deviseth to do evil, men shall call him a mischievous person.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 The thought of foolishness is sin; and the scorner is an abomination to men.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 If thou faint in the day of adversity, thy strength is small indeed.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Deliver them that are drawn unto death; and those that are ready to be slain wilt thou forbear to rescue?
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 If thou sayest: 'Behold, we knew not this', doth not He that weigheth the hearts consider it? And He that keepeth thy soul, doth not He know it? And shall not He render to every man according to his works?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 My son, eat thou honey, for it is good, and the honeycomb is sweet to thy taste;
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 So know thou wisdom to be unto thy soul; if thou hast found it, then shall there be a future, and thy hope shall not be cut off.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Lie not in wait, O wicked man, against the dwelling of the righteous, spoil not his resting-place;
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 For a righteous man falleth seven times, and riseth up again, but the wicked stumble under adversity.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Rejoice not when thine enemy falleth, and let not thy heart be glad when he stumbleth;
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Lest the LORD see it, and it displease Him, and He turn away His wrath from him.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Fret not thyself because of evildoers, neither be thou envious at the wicked;
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 For there will be no future to the evil man, the lamp of the wicked shall be put out.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 My son, fear thou the LORD and the king, and meddle not with them that are given to change;
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 For their calamity shall rise suddenly; and who knoweth the ruin from them both?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 These also are sayings of the wise. To have respect of persons in judgment is not good.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 He that saith unto the wicked: 'Thou art righteous', peoples shall curse him, nations shall execrate him;
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 But to them that decide justly shall be delight, and a good blessing shall come upon them.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 He kisseth the lips that giveth a right answer.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Prepare thy work without, and make it fit for thyself in the field; and afterwards build thy house.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Be not a witness against thy neighbour without cause; and deceive not with thy lips.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Say not: 'I will do so to him as he hath done to me; I will render to the man according to his work.'
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 I went by the field of the slothful, and by the vineyard of the man void of understanding;
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 And, lo, it was all grown over with thistles, the face thereof was covered with nettles, and the stone wall thereof was broken down.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Then I beheld, and considered well; I saw, and received instruction.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 'Yet a little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to sleep' —
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 So shall thy poverty come as a runner, and thy want as an armed man.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.