Proverbs 23
1 When thou sittest to eat with a ruler, consider well him that is before thee;
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 And put a knife to thy throat, if thou be a man given to appetite.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Be not desirous of his dainties; seeing they are deceitful food.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Weary not thyself to be rich; cease from thine own wisdom.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Wilt thou set thine eyes upon it? it is gone; for riches certainly make themselves wings, like an eagle that flieth toward heaven.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Eat thou not the bread of him that hath an evil eye, neither desire thou his dainties;
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For as one that hath reckoned within himself, so is he: 'Eat and drink', saith he to thee; but his heart is not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 The morsel which thou hast eaten shalt thou vomit up, and lose thy sweet words.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Speak not in the ears of a fool; for he will despise the wisdom of thy words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Remove not the ancient landmark; and enter not into the fields of the fatherless;
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For their Redeemer is strong; He will plead their cause with thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Apply thy heart unto instruction, and thine ears to the words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Withhold not correction from the child; for though thou beat him with the rod, he will not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son, if thy heart be wise, my heart will be glad, even mine;
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 Yea, my reins will rejoice, when thy lips speak right things.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thy heart envy sinners, but be in the fear of the LORD all the day;
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For surely there is a future; and thy hope shall not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear thou, my son, and be wise, and guide thy heart in the way.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Be not among winebibbers; among gluttonous eaters of flesh;
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For the drunkard and the glutton shall come to poverty; and drowsiness shall clothe a man with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Hearken unto thy father that begot thee, and despise not thy mother when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy the truth, and sell it not; also wisdom, and instruction, and understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the righteous will greatly rejoice; and he that begetteth a wise child will have joy of him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Let thy father and thy mother be glad, and let her that bore thee rejoice.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, give me thy heart, and let thine eyes observe my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a harlot is a deep ditch; and an alien woman is a narrow pit.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 She also lieth in wait as a robber, and increaseth the faithless among men.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who crieth: 'Woe'? who: 'Alas'? who hath contentions? who hath raving? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 They that tarry long at the wine; they that go to try mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Look not thou upon the wine when it is red, when it giveth its colour in the cup, when it glideth down smoothly;
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 At the last it biteth like a serpent, and stingeth like a basilisk.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thine eyes shall behold strange things, and thy heart shall utter confused things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Yea, thou shalt be as he that lieth down in the midst of the sea, or as he that lieth upon the top of a mast.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 'They have struck me, and I felt it not, they have beaten me, and I knew it not; when shall I awake? I will seek it yet again.'
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
