Isaiah 41
1 Keep silence before Me, O islands, and let the peoples renew their strength; let them draw near, then let them speak; let us come near together to judgment.
Umlknětež přede mnou ostrovové, a národové nechať se ssilí, nechať přistoupí, a tu ať mluví. Přistupmež spolu k soudu.
2 Who hath raised up one from the east, at whose steps victory attendeth? He giveth nations before him, and maketh him rule over kings; his sword maketh them as the dust, his bow as the driven stubble.
Kdo vzbudil od východu spravedlivého, aby ho následoval? Kdo jemu podmanil národy, a způsobil, aby nad králi panoval, vydav je jako prach meči jeho, a jako plevy rozptýlené lučišti jeho?
3 He pursueth them, and passeth on safely; the way with his feet he treadeth not.
Sháněje se s nimi, prošel pokojně cestou, po níž nohama svýma nechodíval.
4 Who hath wrought and done it? He that called the generations from the beginning. I, the LORD, who am the first, and with the last am the same.
Kdo to spravil a učinil, povolávaje rodin od počátku? Já Hospodin, první i poslední, já sám.
5 The isles saw, and feared; the ends of the earth trembled; they drew near, and came.
Viděli ostrovové, a ulekli se, končiny země předěsily se, shromáždili se a sešli.
6 They helped every one his neighbour; and every one said to his brother: 'Be of good courage.'
Jeden druhému pomáhal, a bratru svému říkal: Posilň se.
7 So the carpenter encouraged the goldsmith, and he that smootheth with the hammer him that smiteth the anvil, saying of the soldering: 'It is good'; and he fastened it with nails, that it should not be moved.
A tak posilňoval tesař zlatníka, vyhlazujícího kladivo tlučením na nákovadlí, říkaje: K sletování toto dobré jest. I utvrdil to hřebíky, aby se nepohnulo.
8 But thou, Israel, My servant, Jacob whom I have chosen, the seed of Abraham My friend;
Ale ty, Izraeli služebníče můj, ty Jákobe, kteréhož jsem vyvolil, símě Abrahama, přítele mého,
9 Thou whom I have taken hold of from the ends of the earth, and called thee from the uttermost parts thereof, and said unto thee: 'Thou art My servant, I have chosen thee and not cast thee away';
Ty, kteréhož jsem vychvátil od končin země, nýbrž pominuv přednějších jejich, povolal jsem tě, řka tobě: Služebník můj jsi, vyvolil jsem tě, aniž jsem zavrhl tebe.
10 Fear thou not, for I am with thee, be not dismayed, for I am thy God; I strengthen thee, yea, I help thee; yea, I uphold thee with My victorious right hand.
Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.
11 Behold, all they that were incensed against thee shall be ashamed and confounded; they that strove with thee shall be as nothing, and shall perish.
Aj, zastydí se, a zahanbeni budou všickni, kteříž se zlobí proti tobě; v nic obráceni budou, a zahynou ti, kteříž tobě odporují.
12 Thou shalt seek them, and shalt not find them, even them that contended with thee; they that warred against thee shall be as nothing, and as a thing of nought.
Hledal-li bys jich, nenalezneš jich. Ti, kteříž se s tebou nesnadní, v nic obráceni budou, a na nic přijdou ti, jenž s tebou válčí.
13 For I the LORD thy God hold thy right hand, who say unto thee: 'Fear not, I help thee.'
Nebo já, Hospodin Bůh tvůj, ujal jsem tě za tvou pravici, a pravímť: Neboj se, já tobě pomáhati budu.
14 Fear not, thou worm Jacob, and ye men of Israel; I help thee, saith the LORD, and thy Redeemer, the Holy One of Israel.
Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já spomáhati budu tobě, praví Hospodin, a vykupitel tvůj, Svatý Izraelský.
15 Behold, I make thee a new threshing-sledge having sharp teeth; thou shalt thresh the mountains, and beat them small, and shalt make the hills as chaff.
Aj, učinil jsem tě jako smyk i s zuby novými po obou stranách; pomlátíš hory, a zetřeš je, a s pahrbky jako s plevami naložíš.
16 Thou shalt fan them, and the wind shall carry them away, and the whirlwind shall scatter them; and thou shalt rejoice in the LORD, thou shalt glory in the Holy One of Israel.
Převěješ je, v tom je vítr zachvátí, a vicher rozptýlí, ty pak plésati budeš v Hospodinu, v Svatém Izraelském chlubiti se budeš.
17 The poor and needy seek water and there is none, and their tongue faileth for thirst; I the LORD will answer them, I the God of Israel will not forsake them.
Chudé a nuzné, kteříž hledají vody, an jí není, jejichž jazyk žízní prahne, já Hospodin vyslyším, já Bůh Izraelský neopustím jich.
18 I will open rivers on the high hills, and fountains in the midst of the valleys; I will make the wilderness a pool of water, and the dry land springs of water.
Vyvedu na vysokých místech řeky, a u prostřed rovin studnice; obrátím poušť v jezero vod, a zemi vyprahlou v prameny vod.
19 I will plant in the wilderness the cedar, the acacia-tree, and the myrtle, and the oil-tree; I will set in the desert the cypress, the plane-tree, and the larch together;
Nasadím na poušti cedrů, výborných cedrů, myrtoví, a olivoví; vysadím poušť jedlovím, jilmem, též i pušpanem,
20 That they may see, and know, and consider, and understand together, that the hand of the LORD hath done this, and the Holy One of Israel hath created it.
Aby viděli, a poznali, a rozvažujíce, srozuměli, že to ruka Hospodinova učinila, a Svatý Izraelský že to stvořil.
21 Produce your cause, saith the LORD; bring forth your reasons, saith the King of Jacob.
Veďte při svou, praví Hospodin, ukažte mocné důvody své, dí král Jákobův.
22 Let them bring them forth, and declare unto us the things that shall happen; the former things, what are they? Declare ye, that we may consider, and know the end of them; or announce to us things to come.
Nechať přistoupí, a nechť nám oznámí to, což se státi má. Věci prvé stalé oznamte, abychom povážili v srdci svém, a poznali cíl jejich, aneb aspoň co jest budoucího, povězte nám.
23 Declare the things that are to come hereafter, that we may know that ye are gods; yea, do good, or do evil, that we may be dismayed, and behold it together.
Oznamte, co se budoucně státi má, a poznáme, že bohové jste. Pakli, učiňte něco dobrého neb zlého, abychom se děsili, když bychom to viděli spolu.
24 Behold, ye are nothing, and your work a thing of nought; an abomination is he that chooseth you.
Aj, vy naprosto nic nejste, a dílo vaše tolikéž nic není; protož ohavnýť jest, kdo vás zvoluje.
25 I have roused up one from the north, and he is come, from the rising of the sun one that calleth upon My name; and he shall come upon rulers as upon mortar, and as the potter treadeth clay.
Vzbudím od půlnoci, ten přitáhne, od východu slunce, ten svolá ve jménu mém, a oboří se na knížata jako na bláto, a pošlapá je jako hrnčíř hlinu.
26 Who hath declared from the beginning, that we may know? and beforetime, that we may say that he is right? Yea, there is none that declareth, yea, there is none that announceth, yea, there is none that heareth your utterances.
Kdo oznámí od počátku, abychom věděli, aneb od starodávna, abychom řekli: Práv jest? Naprosto žádného není, kdo by oznámil, aniž jest kdo, ješto by se dal slyšeti, aneb ješto by slyšel řeči vaše.
27 A harbinger unto Zion will I give: 'Behold, behold them', and to Jerusalem a messenger of good tidings.
Já jsem první, kterýž Sionu předpovídám: Aj, aj, teď jsou; a Jeruzalému: Zvěstovatele potěšených věcí dám.
28 And I look, but there is no man; even among them, but there is no counsellor, that, when I ask of them, can give an answer.
Nebo vidím, že není žádného, není žádného mezi nimi rozumného; ač se jich otazuji, však neodpovídají slova.
29 Behold, all of them, their works are vanity and nought; their molten images are wind and confusion.
Aj, všickni ti jsou marnost, za nic nestojí dílo jejich, vítr a daremní věc jsou slitiny jejich.
