Romans 4
1 WHAT then shall we say that Abraham our father hath obtained by the flesh?
Což tedy díme, čeho jest došel podle těla Abraham otec náš?
2 For if Abraham was justified by works, he hath cause for glorying; though not before God.
Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.
3 For what doth the scripture say? Abraham truly believed God, and it was imputed to him for righteousness.
Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
4 Now to him that worketh, the reward is not brought to account as a favour, but as a debt.
Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podle milosti, ale podle dluhu.
5 But to him who doth not work, but believeth in him who justifieth the ungodly, his faith is reckoned in account for righteousness.
Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,
6 As David also describeth the blessedness of that man, to whom God imputeth righteousness without works,
Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:
7 “Blessed are they whose unrighteousnesses are forgiven, and whose sins are covered up.
Blahoslavení, jichžto odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové.
8 Blessed is the man to whom the Lord will in nowise impute sin.”
Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
9 This blessedness then, is it for the circumcision, or for the uncircumcision also? for we say that faith was imputed to Abraham for righteousness.
Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.
10 How then was it imputed to him? when circumcised, or while uncircumcised? Not when circumcised, but whilst uncircumcised.
Kterak pak jest počtena? Zdali když byl obřezán, čili před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.
11 And he received the sign of circumcision, as a seal of the righteousness of the faith which he had when uncircumcised: that he might be the father of all those who believe, though uncircumcised; that to them also the righteousness might be imputed:
A potom znamení, totiž obřízku, přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,
12 and the father of circumcision, not to those who are of the circumcision merely, but who also tread in the steps of the faith of our father Abraham, which he exercised while uncircumcised.
A aby byl otcem obřízky, těch totiž, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlépějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.
13 For not by the law came the promise to Abraham and his seed, that he should be heir of the world, but by the righteousness of faith.
Nebo ne skrze Zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.
14 For if they who are of the law are heirs, faith becomes vain, and the promise is useless:
Nebo jestližeť toliko ti, kteříž jsou z Zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra a zrušeno zaslíbení.
15 for the law causeth wrath: for where there is no law, neither is there transgression.
Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není Zákona, tu ani přestoupení.
16 Therefore it is by faith, that it might be of grace; in order that the promise might be secured to all the seed; not only to that which is of the law, but to that which is of the faith of Abraham; who is the father of us all,
A protož z víry jde dědictví, aby šlo podle milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z Zákona jest, ale i tomu, jenž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,
17 (as it is written “that I have constituted thee father of many nations,”) before God, in whom he trusted, who quickeneth the dead, and calleth things that are not as if existing.
(Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe, ) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.
18 Who contrary to hope, in hope believed, that he should be the father of many nations, according to what was said, “So shall thy seed be.”
Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.
19 And not being weak in faith, he regarded not his own body now deadened, being about an hundred years old, nor the deadness of Sarah’s womb:
A nezemdlev u víře, nepatřil na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry také již umrtvený.
20 for he disputed not against the promise of God with unbelief; but was mighty in faith, giving glory to God;
Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,
21 and enjoyed the fullest assurance, that what he had promised, he was able also to perform.
Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.
22 And therefore it was imputed to him for righteousness.
A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.
23 Now it was not written for his sake only, that it was imputed to him;
Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu to počteno bylo za spravedlnost,
24 but also for our sakes, to whom it will be imputed, if we believe in him who raised up Jesus our Lord from the dead;
Ale i pro nás, kterýmžto bude počteno za spravedlnost, věřícím v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,
25 who was delivered up for our offences, and was raised again for our justification.
Kterýž vydán jest na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.
