Mark 4
1 AND again he began to teach by the sea side: and a vast multitude was assembled about him, so that he went into a vessel to sit down on the sea, and all the multitude was on the land close by the sea.
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2 And he taught them in parables many things, and said unto them in the course of his teaching,
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 Hear me! Behold, a sower went out to sow;
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 and it came to pass as he sowed, some fell by the road side, and the birds of the air came and ate it up.
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5 And some fell on a rocky soil, where it had not much mold, and immediately it sprung up, because it had no depth of earth:
A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6 and when the sun arose it was scorched up; and because it had not root, it withered away.
A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7 And some fell among thorns, and the thorns sprang up with it and choked it, and it produced no fruit.
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 And some fell on good ground, and produced fruit, growing up, and increasing, and yielded one part thirty fold, and another sixty, and another an hundred.
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 And he said unto them, He that hath ears to hear, let him hear.
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 But when they were alone, those who were about him with the twelve, asked him the meaning of the parable.
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 And he said to them, To you it is given to know the mystery of the kingdom of God; but to those who are without, all things are in parables:
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12 That seeing they may see, yet not perceive; and hearing may hear, yet not understand; lest at any time they should be converted, and their sins be forgiven them.
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 And he saith to them, Know ye not this parable? and how will ye know all parables?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14 The sower soweth the word.
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15 Now these are they by the road side; where the word is sown; and when they have heard, immediately Satan cometh, and taketh away the word sown on their hearts:
Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 and these in like manner are they who were sown on the rocky soil; who when they have heard the word, instantly with joy receive it;
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 and have no root in themselves, but are temporary professors: afterwards, when tribulation cometh or persecution for the word’s sake, immediately they are offended.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18 And those are the sown among the thorns; such as are hearers of the word;
A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19 but the anxious cares of this world, and the seducing nature of wealth, and inordinate desires after other things entering in, choke the word, and it becometh unfruitful. (aiōn g165)
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 And these are they who are sown on the good ground, such as hear the word, and receive it, and bring forth fruit, some thirty fold, and some sixty, and some an hundred.
Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 And he said unto them, Is a lamp brought out to be put under a bushel, or under a bed, and not to be placed on a stand?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 For there is nothing hid, but that it should be brought to light, nor is any thing concealed, but that it should come into open day.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23 If any man hath ears to hear, let him hear.
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 And he said unto them, Take heed what ye hear: with the measure ye mete, shall it be measured back to you; and something over shall be given to you that hear.
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 For to him that hath, there shall more be given to him; but he that hath not, even that which he hath shall be taken away from him.
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 And he said, The kingdom of heaven is of that kind, as if a man should cast seed into his field;
I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27 and sleep and rise, night and day, and the sown corn should sprout, and grow into length, he knoweth not how:
A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28 for the earth, naturally prolific, beareth fruit; first the blade, then the ear, then the full corn in the ear.
Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 But when the grain is ready, immediately he putteth in the sickle, because harvest is come.
A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30 And he said, To what shall I liken the kingdom of God, and under what parabolic figure shall I represent it?
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31 It is like a grain of mustard, which when it is sown in the earth, is among the least of all the seeds which are upon the earth:
Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 but when it is sown, it groweth up and becomes greater than all herbaceous plants, and produceth vast branches; so that the birds of the air may roost under the shadow of it.
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 And with many such like parables spake he to them the word.
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 And without a parable spake he not unto them; but in private he explained them all to his disciples.
A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35 And the same day he saith unto them, as the evening shut in, Let us pass over to the other side.
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36 And sending the multitude away, they took him just as he was in the vessel; and there were also some other little vessels with him.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 And a great hurricane arose, and the waves broke into the vessel, so that it was now full of water:
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38 and he was in the stern, sleeping on a pillow: and they awoke him, and say unto him, Master, is it no concern to thee that we are perishing?
A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39 And rising, he with authority charged the wind, and said to the sea, Silence! be still! And the wind subsided, and there was a great calm.
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 And he said to them, Why are ye so timorous? How is it that ye have not confidence?
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41 And they were filled with the most reverential awe, and said one to another, What manner of man is this, that even the wind and the sea obey him?
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
