Luke 1
1 SINCE many have attempted to compose a narrative of facts, confirmed to us by the fullest evidence:
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
2 exactly as they delivered them to us, who were eve witnesses from the first, and ministers of the word;
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
3 it seemed right to me also, having obtained accurate knowledge of all things from above, to write to thee in regular order, most excellent Theophilus,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
4 to the intent that thou mayest clearly know the certainty of those matters, concerning which thou hast been instructed.
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 There was in the days of Herod, the king of Judea, a certain priest named Zacharias, of the course of Abiah: and his wife of the daughters of Aaron, and her name Elisabeth.
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 And they were both righteous before God, walking in all the commandments and ordinances of the Lord blameless.
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
7 And they had no child, because Elizabeth was barren, and both were far advanced in years.
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 And it came to pass, as he discharged his priestly office in the order of his periodical ministration before God,
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 according to the custom of the priesthood, it fell to his lot to burn the incense when he went into the temple of the Lord.
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 And all the multitude of people was praying without, at the time of the burning the incense.
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 And an angel of the Lord appeared to him standing on the right side of the altar of incense.
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 And Zacharias was agitated greatly at the sight, and fear fell upon him.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 But the angel said unto him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bring thee a son, and thou shalt call his name John.
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 And it shall give thee joy and exultation; and many shall rejoice at his birth:
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
15 for he shall be great in the sight of the Lord; and he shall never drink wine, nor any intoxicating liquor; and he shall be filled with the Holy Ghost, even from his mother’s womb.
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 And many of the children of Israel shall he turn unto the Lord, their God.
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 And he shall go forth before him in the spirit and power of Elias, to convert the hearts of fathers with their children, and the disobedient to the wisdom of the just; to prepare a people ready for the Lord.
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
18 And Zacharias said to the angel, By what shall I know this? for I am old, and my wife far advanced in her age.
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 And the angel answering said to him, I am Gabriel, that stand in the presence of God; and I have been sent to speak to thee, and to proclaim these glad tidings to thee.
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 And behold, thou shalt be dumb, and unable to speak, until that day when these things shall come to pass, because thou hast not believed my words, which shall be fulfilled at their exact time.
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 And the people were waiting for Zacharias, and marvelled that he tarried so long in the temple.
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 And when he came out, he could not speak to them: and they perceived that he had seen a vision in the temple: for he himself made signs to them, and continued deaf and dumb.
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 And it came to pass, when the days of his ministry were fulfilled, he went to his own house.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 And after those days Elisabeth his wife conceived, and kept herself in retirement five months, saying,
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 Thus hath the Lord dealt with me in the days in which he looked upon me to take away my reproach among men.
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 Now in the sixth month the angel Gabriel was sent from God into a city of Galilee, the name of which was Nazareth,
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 to a virgin of the house of David, betrothed to a man whose name was Joseph; and the virgin’s name was Mary.
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 And the angel coming in to her said, All hail! O thou highly favoured one! the Lord is with thee: blessed art thou among women.
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 And when she saw him, she was greatly agitated at his address: and reasoned in herself what kind of salutation this could be.
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 And the angel said unto her, Fear not, Mary, for thou hast found favour with God.
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 And, behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and thou shalt call his name JESUS.
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 He shall be great, and shall be called the Son of the Highest: and the Lord God will give him the throne of David his father;
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33 and he shall reign over the house of Jacob for ever, and of his kingdom there shall be no end. (aiōn g165)
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
34 And Mary said, How shall this be, seeing I know not man?
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 And the angel answering said unto her, The Holy Ghost shall come upon thee, and the power of the Most High shall overshadow thee; wherefore also the Holy One that shall be born of thee, shall be called the Son of God.
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 And, behold, Elisabeth thy cousin, she also hath conceived in her old age: and this is the fifth month of pregnancy with her who was called barren.
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 For there is nothing impossible with God.
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
38 Then said Mary, Behold a servant of the Lord, be it to me according to thy declaration. And the angel departed from her.
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 Then Mary arose in those days, and went with haste into the hill country, to a city of Judah,
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 and entered into the house of Zachariah, and saluted Elisabeth.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 And it came to pass, when Elisabeth heard the salutation of Mary, the babe leaped for joy in her womb; and Elisabeth was filled with the Holy Ghost:
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 and she exclaimed with a loud voice, and said, Blessed art thou among women, and blessed is the fruit of thy womb.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 And whence is this favour shewn me, that the mother of my Lord should come to me?
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 For, lo! as the voice of thy salutation reached my ears, the babe leaped for joy in my womb.
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 And blessed is she that hath believed; for there shall be a fulfilment of the things told her from the Lord.
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 And Mary said, My soul doth magnify the Lord,
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 and my spirit hath exulted in God my Saviour:
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
48 for he hath looked upon the lowly state of his maid-servant: for, lo! henceforth shall all generations pronounce me blessed.
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 For the Mighty One hath done great things for me; and holy is his name.
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 And his mercy is upon those who fear him, from generation to generation.
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 He hath displayed strength from his arm; he hath scattered the proud in the imagination of their hearts.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 He hath cast down potentates from the throne, and hath exalted the lowly.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 He hath filled the hungry with good things; and the rich he hath sent empty away.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
55 as he had spoken to our fathers, to Abraham, and to his seed.
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
56 And Mary abode with her about three months, and returned unto her home.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
57 Now Elisabeth’s time was up that she should be delivered; and she brought a son.
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
58 And her neighbours and her relations heard, that the Lord had magnified his mercy upon her; and they congratulated her.
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 And it came to pass, on the eighth day they came to circumcise the child; and they called him after the name of his father, Zacharias.
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 And his mother spake and said, No; but he shall be called John.
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 And they said to her, There is not one among thy relations, who is called by this name.
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 And they made signs to his father, what he would have him called.
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 And desiring a writing tablet, he wrote, saying, John is his name. And they were all surprised.
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 Instantly then his mouth was opened, and his tongue loosed, and he burst out in praises to God.
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 And great awe fell on all those who dwelt around them: and in all the mountainous country of Judea, all these circumstances were the subject of conversation.
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 And all who heard them laid them up in their hearts, saying, Well! what a child will this be! And the hand of the Lord was with him.
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 And Zacharias his father was filled with the Holy Ghost, and prophesied, saying,
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
68 Blessed be the Lord the God of Israel; for he hath visited and wrought redemption for his people;
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
69 and hath raised up a horn of salvation for us in the house of his servant David:
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
71 even preservation from our enemies, and from the hand of all that hate us;
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 to perform mercy towards our fathers, and to remember his own holy covenant:
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 the oath which he sware to Abraham our father,
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
74 to give us, that we, secure from fear, rescued from the hands of our enemies, should serve him,
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 in righteousness and holiness before him, all the days of our life.
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
76 And thou, child, shalt be called the prophet of the Most High; for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 to give the knowledge of salvation to his people, by the remission of their sins,
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 through the bowels of mercy of our God; with which he hath visited us, as the dawn of the morning from on high,
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 to illumine those who sat in darkness, and in the shadow of death, to direct our feet into the way of peace.
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 And the child grew, and became mighty in spirit, and was in the deserts until the days of his public exhibition to Israel.
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
