1 John 3
1 Behold, what manner of love the Father has bestowed upon us, that we should be called the children of God; and we are. And on this account the world does not know us, because it did not know him.
Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
2 Beloved, now are we the children of God, and it is not yet manifest what we shall be. We know that, if he may be made manifest, we shall be like him; because we shall see him as he is.
Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
3 Indeed every one having this hope on him purifies himself, even as he is pure.
A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.
4 Every one doing sin does also a transgression of the law: and sin is the transgression of the law.
Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
5 And you know that he was manifested that he might take away sins; and in him there is no sin.
A víte, že on se okázal, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
6 No one abiding in him is sinning: every one sinning does not see him, nor know him.
Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
7 Little children, let no one deceive you. The one doing righteousness is righteous, as he is righteous.
Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
8 The one doing sin is of the devil; because the devil sins from the beginning. Unto this the Son of God was made manifest, that he might destroy the works of the devil.
Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
9 Every one having been born of God does not sin; because his seed remains in him: and he is not able to sin, because he has been born of God.
Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
10 In this the children of God are manifest, and the children of the devil: every one not doing righteousness is not of God, and the one not loving his brother with divine love.
Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.
11 Because this is the message which you heard from the beginning, that we must love one another,
Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.
12 not as Cain was of the evil one, and slew his brother; and on account of what did he slay him? Because his own works were evil, and those of his brother righteous.
Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl, a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Proto že skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho spravedliví.
13 And be not astonished, brother, if the world hates you.
Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.
14 We know that we have passed out of the death into the life, because we love the brethren with divine love; the one loving not with divine love, abides in the death.
My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.
15 Every one hating his brother is a murderer: and you know that no murderer has eternal life abiding in himself. (aiōnios g166)
Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. (aiōnios g166)
16 In this we know the divine love, because he laid down his life for us: and we ought to lay down our lives for the brethren.
Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše klásti.
17 Whosoever may have the sustenance of the world, and see his brother having need, and shut up his sympathies from him, how dwells the divine love of God in him?
Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by střeva svá před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
18 Little children, let us love with divine love not in word, nor in tongue; but in deed and in truth.
Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem, ale skutkem a pravdou.
19 And in this we shall know that we are of the truth, and we shall assure our hearts before him;
A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před oblíčejem jeho spokojíme srdce svá.
20 because if our heart may condemn us, it is because God is greater than our heart, and he knows all things.
Nebo potupovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše, a zná všecko.
21 Beloved, if our heart may not condemn us, we have boldness toward God:
Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše nepotupovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.
22 and whatsoever we may ask, we receive from him, because we keep his commandments, and do those things pleasing before him.
A zač bychom ho koli prosili, béřeme od něho; nebo přikázaní jeho ostříháme, a to, což jest libého před oblíčejem jeho, číníme.
23 And this is his commandment, that we may believe in the name of his Son Jesus Christ, and we may love one another with divine love, as he has given to us commandment.
A totoť jest to přikázaní jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista, a milovali jedni druhé, jakož nám vydal přikázaní.
24 And the one keeping his commandments abides in him, and he in him; and in this we know that he abides in us, he has given us of his Spirit.
Nebo kdož ostříhá přikázaní jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.
