Romans 6
1 What shall we say then? Shall we continue still in sinne, that grace may abounde? God forbid.
Co z toho plyne pro nás? Že máme setrvávat v hříchu, abychom mu dali příležitost udělit nám ještě větší milost?
2 Howe shall we, that are dead to sinne, liue yet therein?
Ovšemže ne! Náš dřívější bezbožný život přece již zanikl, jak by mohl ještě pokračovat?
3 Knowe ye not, that all we which haue bene baptized into Iesus Christ, haue bene baptized into his death?
Kdo se bytostně spojil s Kristem, má účast jak na jeho životě, tak hlavně na jeho smrti,
4 We are buried then with him by baptisme into his death, that like as Christ was raysed vp from the dead to the glorie of the Father, so we also should walke in newnesse of life.
jak vyznáváme ponořením do vody při křtu; vždyť je to výraz definitivního rozchodu s dřívějším životem. Současně však jako za Kristovou smrtí následovalo vzkříšení – je to počátek úplně nového života, nové existence.
5 For if we be planted with him to the similitude of his death, euen so shall we be to the similitude of his resurrection,
6 Knowing this, that our old man is crucified with him, that the body of sinne might be destroied, that henceforth we should not serue sinne.
Víme přece, že naše dřívější „já“bylo ukřižováno s Kristem. Aby se vymanilo z nadvlády zla, muselo zemřít, protože jen mrtvý je mimo jeho dosah.
7 For he that is dead, is freed from sinne.
8 Wherefore, if we bee dead with Christ, we beleeue that we shall liue also with him,
Když jsme tedy své „já“nechali s Kristem zemřít, musí teď být na nás vidět, že žijeme docela jiný život.
9 Knowing that Christ being raised from the dead, dieth no more: death hath no more dominion ouer him.
10 For in that hee died, hee died once to sinne but in that he liueth, he liueth to God.
Kristus zemřel proto, aby jednou provždy zničil zlo, jímž člověk dává smrti právo nad sebou. Když potom vstal z mrtvých, je už smrt proti němu bezmocná, na jeho život má nárok pouze Bůh.
11 Likewise thinke ye also, that ye are dead to sin, but are aliue to God in Iesus Christ our Lord.
I vy tedy – jestliže jste zemřeli hříchu a jste spojeni s Ježíšem Kristem – se zlem teď nemáte nic společného a váš život patří jedině Bohu.
12 Let not sinne reigne therefore in your mortal body, that ye should obey it in ye lusts therof:
Zlo už nesmí nabýt vrchu ve vašem jednání.
13 Neither giue ye your members, as weapons of vnrighteousnes vnto sinne: but giue your selues vnto God, as they that are aliue from the dead, and giue your members as weapons of righteousnesse vnto God.
Nestůjte znovu v jeho službách, ale dejte se plně k dispozici Bohu, aby vás mohl užívat jako své nástroje v šíření dobra.
14 For sinne shall not haue dominion ouer you: for ye are not vnder ye Lawe, but vnder grace.
Ne už zákon, nýbrž Boží slitování nás zavazuje k dokonalému životu!
15 What then? shall we sinne, because we are not vnder the Law, but vnder grace? God forbid.
To ovšem neznamená, že bychom si nyní mohli dovolit cokoliv.
16 Knowe ye not, that to whomsoeuer yee giue your selues as seruats to obey, his seruants ye are to whom ye obey, whether it be of sinne vnto death, or of obedience vnto righteousnesse?
Komu se totiž dáváme do služeb, tomu jsme zavázáni poslušností. Povolíme-li zlu, stane se naším pánem a to vede ke smrti; anebo budeme poslouchat Boha – a pak budeme žít bezhříšně.
17 But God be thanked, that ye haue beene the seruants of sinne, but yee haue obeyed from the heart vnto the forme of the doctrine, wherunto ye were deliuered.
Bohu díky za to, že vy jste byli vysvobozeni z nevolnictví zla, když jste se přiklonili ke Kristovu učení a rozhodli se žít bezúhonně.
18 Being then made free from sinne, yee are made the seruants of righteousnesse.
19 I speake after the maner of man, because of the infirmitie of your flesh: for as yee haue giuen your members seruants to vncleannes and to iniquitie, to commit iniquitie, so now giue your mebers seruants vnto righteousnesse in holinesse.
Přiblížím vám to ještě jinak: kdysi jste své tělo propůjčovali pochybným požitkům a nevázaným zábavám, takže jste žili nezřízeně. Teď se tedy celou svou osobností oddávejte novému bezúhonnému životu, který by nehyzdila žádná skvrna.
20 For when ye were the seruants of sinne, ye were freed from righteousnesse.
Dokud jste se řídili svými choutkami, byly vám nějaké mravní požadavky docela lhostejné.
21 What fruit had ye then in those things, whereof ye are nowe ashamed? For the ende of those things is death.
Teď se za to stydíte, a co jste z toho měli tenkrát? Stejně to vše končí smrtí.
