Romans 11
1 I Demaund then, Hath God cast away his people? God forbid: for I also am an Israelite, of the seede of Abraham, of the tribe of Beniamin.
Ptám se tedy: Zavrhl snad Bůh svůj národ? Rozhodně ne! Vždyť já jsem také židovské národnosti, potomek Abrahamův z větve Benjamínovy.
2 God hath not cast away his people which he knew before. Know ye not what the Scripture sayth of Elias, howe hee communeth with God against Israel, saying,
Bůh nezavrhl svůj lid, který si předtím vybral. V Bibli se dočteme, že už Elijáš si Bohu na svůj národ stěžoval:
3 Lord, they haue killed thy Prophets, and digged downe thine altars: and I am left alone, and they seeke my life?
„Pane, tvé proroky povraždili, tvé oltáře rozbořili. Už jen já jsem zůstal při tobě a také mně o život ukládají.“
4 But what saith the answere of God to him? I haue reserued vnto my selfe seuen thousand men, which haue not bowed the knee to Baal.
A co mu na to odpovídá Bůh? „Sedm tisíc věrných – kromě tebe – se bohům cizím ještě neklaní!“
5 Euen so then at this present time is there a remnant according to the election of grace.
Stejně tak dnes je tu takový zbytek věrných. Bůh je ovšem nevyvolil pro jejich zásluhy, nýbrž ze své milosti.
6 And if it be of grace, it is no more of workes: or els were grace no more grace: but if it be of workes, it is no more grace: or els were worke no more worke.
Tak tedy: o co se tolik snažili Izraelci, toho – kromě těch vyvolených – nedosáhli.
7 What then? Israel hath not obtained that he sought: but the election hath obteined it, and the rest haue bene hardened,
8 According as it is written, God hath giuen them the spirit of slumber: eyes that they should not see, and eares that they should not heare vnto this day.
Bůh je ranil slepotou, takže mají oči – a přesto nevidí, mají uši – a přesto neslyší, slepí a hluší jsou až dodnes.
9 And Dauid sayth, Let their table be made a snare, and a net, and a stumbling blocke, euen for a recompence vnto them.
A David říká v jednom svém žalmu: „Jejich blahobyt ať je jim osidlem a kamenem úrazu.
10 Let their eyes be darkened that they see not, and bowe downe their backe alwayes.
Zatmi jim zrak, ať nevidí a pod břemenem stále se hrbí.“
11 I demaund then, Haue they stumbled, that they should fall? God forbid: but through their fall, saluation commeth vnto the Gentiles, to prouoke them to follow them.
Ptám se tedy: Je snad smyslem jejich klopýtnutí, aby padli nadobro? V žádném případě!
12 Wherefore if the fall of them be the riches of the world, and the diminishing of them the riches of the Gentiles, how much more shall their aboundance be?
Jejich pád však umožnil záchranu pohanů, a to má probudit u židů zdravou žárlivost. Oč větším požehnáním pro svět bude návrat Izraele k Bohu, když jeho úpadek znamenal už takové dobrodiní!
13 For in that I speake to you Gentiles, in as much as I am the Apostle of ye Gentiles, I magnifie mine office,
Proto vám, bývalým pohanům, sloužím tak horlivě,
14 To trie if by any meanes I might prouoke them of my flesh to follow them, and might saue some of them.
abych vyvolal žárlivost u svých soukmenovců a alespoň některé tak zachránil.
15 For if the casting away of them be the reconciling of the world, what shall the receiuing be, but life from the dead?
To, že se ocitli v nepřátelském táboře, přineslo světu smíření s Bohem. A což teprve, až je Bůh znovu přijme! To bude přímo vzkříšení z mrtvých!
16 For if the first fruites be holy, so is the whole lumpe: and if the roote be holy, so are the branches.
Co vyrostlo ze svatých kořenů, je rovněž svaté.
17 And though some of the branches be broken off, and thou being a wilde Oliue tree, wast graft in for them, and made partaker of the roote, and fatnesse of the Oliue tree.
Jestli byly některé větve ze svatého stromu ulomeny a vy, jako plané větve, naroubováni na jejich místo,
18 Boast not thy selfe against the branches: and if thou boast thy selfe, thou bearest not the roote, but the roote thee.
nevypínejte se nad větve původní. Nezapomeňte, že kořen nese vás a ne naopak!
19 Thou wilt say then, The branches are broken off, that I might be graft in.
Říkáš: „Byly přece ulámány, abych já mohl zaujmout jejich místo.“
20 Well: through vnbeliefe they are broken off, and thou standest by faith: bee not hie minded, but feare.
Máš pravdu, byly ulámány kvůli své nevěře a ty rosteš na jejich místě díky své víře. To však měj za důvod spíš k pokoře než k domýšlivosti.
21 For if God spared not the naturall branches, take heede, least he also spare not thee.
Když Bůh neušetřil větve původní, tím spíš by neušetřil tebe.
22 Beholde therefore the bountifulnesse, and seueritie of God: towarde them which haue fallen, seueritie: but toward thee, bountifulnesse, if thou continue in his bountifulnesse: or els thou shalt also be cut off.
Máš v tom vidět důkaz jeho přísnosti, ale zároveň i dobroty: přísnosti k odpadlým a dobroty k tobě – pokud ovšem zůstaneš věrný. Jinak odřízne i tebe.
23 And they also, if they abide not still in vnbeliefe, shall be graffed in: for God is able to graffe them in againe.
A stejně i židé, vrátí-li se k Bohu, budou naroubováni zase zpět. Bude to tím snadnější, že Bůh je vlastně jen vrátí na jejich původní místo. Nemělo by vám zůstat tajemstvím, bratři, jaké úmysly má Bůh s Izraelem,
24 For if thou wast cut out of the Oliue tree, which was wilde by nature, and wast graffed contrary to nature in a right Oliue tree, how much more shall they that are by nature, bee graffed in their owne Oliue tree?
25 For I would not, brethren, that ye should be ignorant of this secret (least ye should bee arrogant in your selues) that partly obstinacie is come to Israel, vntill the fulnesse of the Gentiles be come in.
a nechci vás ponechat jen vašim představám. Část židů zůstane od Boha odvrácena tak dlouho, dokud počet povolaných z ostatních národů nebude dovršen. Když se to stane,
26 And so all Israel shalbe saued, as it is written, The deliuerer shall come out of Sion, and shall turne away the vngodlinesse from Iacob.
otevře se cesta všemu Izraeli a nalezne spasení, jak píše Izajáš: „Z Jeruzaléma přijde vysvoboditel a všechnu bezbožnost z národa vymýtí.
27 And this is my couenant to them, When I shall take away their sinnes.
Já, Bůh, s nimi učiním smlouvu, že všechny jejich viny zahladím.“
28 As concerning the Gospel, they are enemies for your sakes: but as touching the election, they are beloued for the fathers sakes.
Jak se tedy máte na židy dívat? Nepřijali Pána Ježíše Krista, a proto je můžete pokládat za Boží odpůrce; přitom však nezapomínejte, že vás jejich vzdor přivedl k Božímu milosrdenství. Bůh je však stále miluje, protože jsou dětmi svých předků, které on vyvolil.
29 For the giftes and calling of God are without repentance.
Když Bůh něco daruje, nebere to zpět; když někoho povolá, sám to neruší.
30 For euen as yee in times past haue not beleeued God, yet haue nowe obteined mercie through their vnbeliefe:
Vy jste kdysi Boha odmítali, ale teď se vám dostalo Božího milosrdenství, když ho židé odmítli.
31 Euen so nowe haue they not beleeued by the mercie shewed vnto you, that they also may obtaine mercie.
V podobné situaci jsou teď oni. Staví se odmítavě k milosti, která byla udělena vám právě proto, aby ji nakonec mohli dostat i oni.
Tak se všichni nerozdílně stali svou neposlušností stejně závislými na Boží milosti, jak Bůh chtěl. (eleēsē g1653)
33 O the deepenesse of the riches, both of the wisdome, and knowledge of God! howe vnsearcheable are his iudgements, and his wayes past finding out!
Jak nesmírné je Boží bohatství, jak hluboká jeho moudrost a poznání. Jak nevyzpytatelná jeho rozhodnutí a nepředvídatelné jeho jednání!
34 For who hath knowen the minde of the Lord? or who was his counsellour?
Kdo může pochopit Boží myšlení, kdo byl kdy jeho poradcem?
35 Or who hath giuen vnto him first, and he shalbe recompensed?
Kdo mu kdy dal něco ze svého, aby mu to on musel vrátit?
