< Psalms 88 >
1 A song or Psalme of Heman the Ezrahite to give instruction, committed to the sonnes of Korah for him that excelleth upon Malath Leannoth. O Lord God of my saluation, I cry day and night before thee.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Let my prayer enter into thy presence: incline thine eare vnto my cry.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
3 For my soule is filled with euils, and my life draweth neere to the graue. (Sheol )
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol )
4 I am counted among them that go downe vnto the pit, and am as a man without strength:
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 Free among the dead, like the slaine lying in the graue, whome thou remembrest no more, and they are cut off from thine hand.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 Thou hast layde me in the lowest pit, in darkenes, and in the deepe.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Thine indignation lyeth vpon me, and thou hast vexed me with all thy waues. (Selah)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 Thou hast put away mine acquaintance farre from me, and made mee to be abhorred of them: I am shut vp, and cannot get foorth.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 Mine eye is sorowfull through mine affliction: Lord, I call dayly vpon thee: I stretch out mine hands vnto thee.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Wilt thou shewe a miracle to the dead? or shall the dead rise and prayse thee? (Selah)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Shall thy louing kindenes be declared in the graue? or thy faithfulnes in destruction?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Shall thy wonderous workes be knowen in the darke? and thy righteousnes in the land of obliuion?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 But vnto thee haue I cryed, O Lord, and early shall my prayer come before thee.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Lord, why doest thou reiect my soule, and hidest thy face from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 I am afflicted and at the point of death: from my youth I suffer thy terrours, doubting of my life.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Thine indignations goe ouer me, and thy feare hath cut me off.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 They came round about me dayly like water, and compassed me together.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 My louers and friends hast thou put away from me, and mine acquaintance hid themselues.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.