Psalms 77
1 For the excellent musician Ieduthun. A Psalme committed to Asaph. My voyce came to God, when I cryed: my voyce came to God, and he heard me.
Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 In the day of my trouble I sought ye Lord: my sore ranne and ceased not in the night: my soule refused comfort.
V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 I did thinke vpon God, and was troubled: I praied, and my spirit was full of anguish. (Selah)
Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
4 Thou keepest mine eyes waking: I was astonied and could not speake.
Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 Then I considered the daies of olde, and the yeeres of ancient time.
I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 I called to remembrance my song in the night: I communed with mine owne heart, and my spirit searched diligently.
Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 Will the Lord absent him selfe for euer? and will he shewe no more fauour?
Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 Is his mercie cleane gone for euer? doeth his promise faile for euermore?
Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 Hath God forgotten to be mercifull? hath he shut vp his teder mercies in displeasure? (Selah)
Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
10 And I sayde, This is my death: yet I remembred the yeeres of the right hand of the most High.
I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11 I remembred the workes of the Lord: certainely I remembred thy wonders of olde.
Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 I did also meditate all thy woorkes, and did deuise of thine actes, saying,
A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 Thy way, O God, is in the Sanctuarie: who is so great a God as our God!
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 Thou art ye God that doest wonders: thou hast declared thy power among the people.
Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 Thou hast redeemed thy people with thine arme, euen the sonnes of Iaakob and Ioseph. (Selah)
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
16 The waters sawe thee, O God: the waters sawe thee, and were afraide: yea, the depths trembled.
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 The cloudes powred out water: the heauens gaue a sounde: yea, thine arrowes went abroade.
Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 The voyce of thy thunder was rounde about: the lightnings lightened the worlde: the earth trembled and shooke.
Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 Thy way is in the Sea, and thy paths in the great waters, and thy footesteps are not knowen.
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20 Thou diddest leade thy people like sheepe by the hand of Moses and Aaron.
Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
