Psalms 74
1 A Psalme to give instruction, committed to Asaph. O God, why hast thou put vs away for euer? why is thy wrath kindled against the sheepe of thy pasture?
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Thinke vpon thy Congregation, which thou hast possessed of olde, and on the rod of thine inheritance, which thou hast redeemed, and on this mount Zion, wherein thou hast dwelt.
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Lift vp thy strokes, that thou mayest for euer destroy euery enemie that doeth euill to the Sanctuarie.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 Thine aduersaries roare in the middes of thy Congregation, and set vp their banners for signes.
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 He that lifted the axes vpon the thicke trees, was renowmed, as one, that brought a thing to perfection:
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 But nowe they breake downe the carued worke thereof with axes and hammers.
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 They haue cast thy Sanctuarie into the fire, and rased it to the grounde, and haue defiled the dwelling place of thy Name.
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 They saide in their hearts, Let vs destroy them altogether: they haue burnt all the Synagogues of God in the land.
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 We see not our signes: there is not one Prophet more, nor any with vs that knoweth howe long.
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 O God, howe long shall the aduersarie reproche thee? shall the enemie blaspheme thy Name for euer?
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 Why withdrawest thou thine hand, euen thy right hand? drawe it out of thy bosome, and consume them.
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 Euen God is my King of olde, working saluation in the middes of the earth.
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 Thou didest deuide the sea by thy power: thou brakest the heads of the dragons in the waters.
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 Thou brakest the head of Liuiathan in pieces, and gauest him to be meate for the people in wildernesse.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 Thou brakest vp the fountaine and riuer: thou dryedst vp mightie riuers.
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 The day is thine, and the night is thine: thou hast prepared the light and the sunne.
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 Thou hast set all the borders of the earth: thou hast made summer and winter.
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Remember this, that the enemie hath reproched the Lord, and the foolish people hath blasphemed thy Name.
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 Giue not the soule of thy turtle doue vnto the beast, and forget not the Congregation of thy poore for euer.
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Consider thy couenant: for the darke places of the earth are full of the habitations of the cruell.
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 Oh let not the oppressed returne ashamed, but let the poore and needie prayse thy Name.
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 Arise, O God: mainteine thine owne cause: remember thy dayly reproche by the foolish man.
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 Forget not the voyce of thine enemies: for the tumult of them, that rise against thee, ascendeth continually.
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
