< Psalms 62 >

1 To the excelletn musician Ieduthun. A Psalme of David. Yet my soule keepeth silence vnto God: of him commeth my saluation.
Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
2 Yet he is my strength and my saluation, and my defence: therefore I shall not much be mooued.
Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
3 How long wil ye imagine mischiefe against a man? ye shalbe all slaine: ye shalbe as a bowed wall, or as a wall shaken.
Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
4 Yet they consult to cast him downe from his dignitie: their delight is in lies, they blesse with their mouthes, but curse with their hearts. (Selah)
Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
5 Yet my soule keepe thou silence vnto God: for mine hope is in him.
Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
6 Yet is hee my strength, and my saluation, and my defence: therefore I shall not be mooued.
Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
7 In God is my saluation and my glory, the rocke of my strength: in God is my trust.
V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
8 Trust in him alway, ye people: powre out your hearts before him, for God is our hope. (Selah)
Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
9 Yet the children of men are vanitie, the chiefe men are lies: to lay them vpon a balance they are altogether lighter then vanitie.
Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
10 Trust not in oppression nor in robberie: be not vaine: if riches increase, set not your heart thereon.
Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
11 God spake once or twise, I haue heard it, that power belongeth vnto God,
Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
12 And to thee, O Lord, mercie: for thou rewardest euery one according to his worke.
A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.

< Psalms 62 >