Psalms 38
1 A Psalme of Dauid for remembrance. O Lord, rebuke mee not in thine anger, neither chastise me in thy wrath.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 For thine arrowes haue light vpon me, and thine hand lyeth vpon me.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 There is nothing sound in my flesh, because of thine anger: neither is there rest in my bones because of my sinne.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 For mine iniquities are gone ouer mine head, and as a weightie burden they are too heauie for me.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 My woundes are putrified, and corrupt because of my foolishnes.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 I am bowed, and crooked very sore: I goe mourning all the day.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 For my reines are full of burning, and there is nothing sound in my flesh.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 I am weakened and sore broken: I roare for the very griefe of mine heart.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Lord, I powre my whole desire before thee, and my sighing is not hid from thee.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 Mine heart panteth: my strength faileth me, and the light of mine eyes, euen they are not mine owne.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 My louers and my friends stand aside from my plague, and my kinsmen stand a farre off.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 They also, that seeke after my life, laye snares, and they that go about to do me euil, talke wicked things and imagine deceite continually.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 But I as a deafe man heard not, and am as a dumme man, which openeth not his mouth.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Thus am I as a man, that heareth not, and in whose mouth are no reproofes.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 For on thee, O Lord, do I waite: thou wilt heare me, my Lord, my God.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 For I said, Heare me, least they reioyce ouer me: for when my foote slippeth, they extol themselues against me.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 Surely I am ready to halte, and my sorow is euer before me.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 When I declare my paine, and am sory for my sinne,
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 Then mine enemies are aliue and are mightie, and they that hate me wrongfully are many.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 They also, that rewarde euill for good, are mine aduersaries, because I follow goodnesse.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Forsake me not, O Lord: be not thou farre from me, my God.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Haste thee to helpe mee, O my Lord, my saluation.
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
