Psalms 22
1 To him that excelleth upon Aiieleth Hasshahar. A Psalme of Dauid. My God, my God, why hast thou forsaken me, and art so farre from mine health, and from the wordes of my roaring?
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 O my God, I crie by day, but thou hearest not, and by night, but haue no audience.
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 But thou art holy, and doest inhabite the prayses of Israel.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 Our fathers trusted in thee: they trusted, and thou didest deliuer them.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 They called vpon thee, and were deliuered: they trusted in thee, and were not confounded.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 But I am a worme, and not a man: a shame of men, and the contempt of the people.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 All they that see me, haue me in derision: they make a mowe and nod the head, saying,
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 He trusted in the Lord, let him deliuer him: let him saue him, seeing he loueth him.
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 But thou didest draw me out of ye wombe: thou gauest me hope, euen at my mothers breasts.
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 I was cast vpon thee, euen from ye wombe: thou art my God from my mothers belly.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 Be not farre from me, because trouble is neere: for there is none to helpe me.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 Many yong bulles haue compassed me: mightie bulles of Bashan haue closed me about.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 They gape vpon me with their mouthes, as a ramping and roaring lyon.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 I am like water powred out, and all my bones are out of ioynt: mine heart is like waxe: it is molten in the middes of my bowels.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 My strength is dryed vp like a potsheard, and my tongue cleaueth to my iawes, and thou hast brought me into the dust of death.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 For dogges haue compassed me, and the assemblie of the wicked haue inclosed me: they perced mine hands and my feete.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 I may tell all my bones: yet they beholde, and looke vpon me.
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 They part my garments among them, and cast lottes vpon my vesture.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 But be thou not farre off, O Lord, my strength: hasten to helpe me.
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 Deliuer my soule from the sword: my desolate soule from the power of the dogge.
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 Saue me from the lyons mouth, and answere me in sauing me from the hornes of the vnicornes.
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 I wil declare thy Name vnto my brethren: in the middes of the Congregation will I praise thee, saying,
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 Prayse the Lord, ye that feare him: magnifie ye him, all the seede of Iaakob, and feare ye him, all the seede of Israel.
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 For he hath not despised nor abhorred ye affliction of the poore: neither hath he hid his face from him, but when he called vnto him, he heard.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 My prayse shalbe of thee in the great Congregation: my vowes will I perfourme before them that feare him.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 The poore shall eate and be satisfied: they that seeke after the Lord, shall prayse him: your heart shall liue for euer.
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 All the endes of the worlde shall remember themselues, and turne to the Lord: and all the kinreds of the nations shall worship before thee.
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 For the kingdome is the Lords, and he ruleth among the nations.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 All they that be fat in the earth, shall eate and worship: all they that go downe into the dust, shall bowe before him, euen he that cannot quicken his owne soule.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 Their seede shall serue him: it shalbe counted vnto the Lord for a generation.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 They shall come, and shall declare his righteousnesse vnto a people that shall be borne, because he hath done it.
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
