< Proverbs 9 >
1 Wisedome hath built her house, and hewen out her seuen pillars.
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 She hath killed her vitailes, drawen her wine, and prepared her table.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 She hath sent forth her maydens and cryeth vpon the highest places of the citie, saying,
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 Who so is simple, let him come hither, and to him that is destitute of wisedome, she sayth,
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 Come, and eate of my meate, and drinke of the wine that I haue drawen.
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Forsake your way, ye foolish, and ye shall liue: and walke in the way of vnderstanding.
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 He that reproueth a scorner, purchaseth to himselfe shame: and he that rebuketh the wicked, getteth himselfe a blot.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Rebuke not a scorner, least he hate thee: but rebuke a wise man, and he will loue thee.
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Giue admonition to the wise, and he will be the wiser: teache a righteous man, and he will increase in learning.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 The beginning of wisedome is the feare of the Lord, and the knowledge of holy things, is vnderstanding.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 For thy dayes shalbe multiplied by me, and the yeeres of thy life shalbe augmented.
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 If thou be wise, thou shalt be wise for thy selfe, and if thou be a scorner, thou alone shalt suffer.
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 A foolish woman is troublesome: she is ignorant, and knoweth nothing.
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 But she sitteth at the doore of her house on a seate in the hie places of the citie,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 To call them that passe by the way, that go right on their way, saying,
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 Who so is simple, let him come hither, and to him that is destitute of wisedome, shee sayth also,
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 Stollen waters are sweete, and hid bread is pleasant.
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
18 But he knoweth not, that ye dead are there, and that her ghestes are in the depth of hell. (Sheol )
Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol )