Proverbs 6
1 My sonne, if thou be surety for thy neighbour, and hast striken hands with the stranger,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 Thou art snared with the wordes of thy mouth: thou art euen taken with the woordes of thine owne mouth.
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 Doe this nowe, my sonne, and deliuer thy selfe: seeing thou art come into the hande of thy neighbour, goe, and humble thy selfe, and sollicite thy friends.
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 Giue no sleepe to thine eyes, nor slumber to thine eyelids.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 Deliuer thy selfe as a doe from the hande of the hunter, and as a birde from the hande of the fouler.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 Goe to the pismire, O sluggarde: beholde her waies, and be wise.
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 For shee hauing no guide, gouernour, nor ruler,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 Prepareth her meat in the sommer, and gathereth her foode in haruest.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 Howe long wilt thou sleepe, O sluggarde? when wilt thou arise out of thy sleepe?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 Yet a litle sleepe, a litle slumber, a litle folding of the hands to sleepe.
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 Therefore thy pouertie commeth as one that trauaileth by the way, and thy necessitie like an armed man.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 The vnthriftie man and the wicked man walketh with a froward mouth.
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 He maketh a signe with his eyes: he signifieth with his feete: he instructeth with his fingers.
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 Lewde things are in his heart: he imagineth euill at all times, and raiseth vp contentions.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 Therefore shall his destruction come speedily: hee shall be destroyed suddenly without recouerie.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 These sixe things doeth the Lord hate: yea, his soule abhorreth seuen:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 The hautie eyes, a lying tongue, and the hands that shed innocent blood,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 An heart that imagineth wicked enterprises, feete that be swift in running to mischiefe,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 A false witnesse that speaketh lyes, and him that rayseth vp contentions among brethren.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 My sonne, keepe thy fathers commandement, and forsake not thy mothers instruction.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Binde them alway vpon thine heart, and tye them about thy necke.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 It shall leade thee, when thou walkest: it shall watch for thee, when thou sleepest, and when thou wakest, it shall talke with thee.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 For the commandement is a lanterne, and instruction a light: and corrections for instruction are the way of life,
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 To keepe thee from the wicked woman, and from ye flatterie of ye tongue of a strange woman.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Desire not her beautie in thine heart, neither let her take thee with her eye lids.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 For because of the whorish woman a man is brought to a morsell of bread, and a woman wil hunt for the precious life of a man.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Can a man take fire in his bosome, and his clothes not be burnt?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 Or can a man go vpon coales, and his feete not be burnt?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 So he that goeth in to his neighbours wife, shall not be innocent, whosoeuer toucheth her.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 Men do not despise a thiefe, when he stealeth, to satisfie his soule, because he is hungrie.
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 But if he be founde, he shall restore seuen folde, or he shall giue all the substance of his house.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 But he that committeth adulterie with a woman, he is destitute of vnderstanding: he that doeth it, destroyeth his owne soule.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 He shall finde a wounde and dishonour, and his reproch shall neuer be put away.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 For ielousie is the rage of a man: therefore he will not spare in the day of vengeance.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 He cannot beare the sight of any raunsome: neither will he consent, though thou augment the giftes.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
