Proverbs 3
1 My sonne, forget not thou my Lawe, but let thine heart keepe my commandements.
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 For they shall increase the length of thy dayes and the yeeres of life, and thy prosperitie.
Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Let not mercie and trueth forsake thee: binde them on thy necke, and write them vpon the table of thine heart.
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 So shalt thou finde fauour and good vnderstanding in the sight of God and man.
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Trust in the Lord with all thine heart, and leane not vnto thine owne wisdome.
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 In all thy wayes acknowledge him, and he shall direct thy wayes.
Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Be not wise in thine owne eyes: but feare the Lord, and depart from euill.
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 So health shalbe vnto thy nauel, and marowe vnto thy bones.
Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Honour the Lord with thy riches, and with the first fruites of all thine increase.
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 So shall thy barnes be filled with abundance, and thy presses shall burst with newe wine.
A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 My sonne, refuse not the chastening of the Lord, neither be grieued with his correction.
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 For the Lord correcteth him, whome he loueth, euen as the father doeth the childe in whom he deliteth.
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Blessed is the man that findeth wisedome, and the man that getteth vnderstanding.
Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 For the marchandise thereof is better then the marchandise of siluer, and the gaine thereof is better then golde.
Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 It is more precious then pearles: and all things that thou canst desire, are not to be compared vnto her.
Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Length of dayes is in her right hand, and in her left hand riches and glory.
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Her wayes are wayes of pleasure, and all her pathes prosperitie.
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 She is a tree of life to them that lay holde on her, and blessed is he that retaineth her.
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 The Lord by wisdome hath layde the foundation of the earth, and hath stablished the heauens through vnderstanding.
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 By his knowledge the depthes are broken vp, and the cloudes droppe downe the dewe.
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 My sonne, let not these things depart from thine eyes, but obserue wisdome, and counsell.
Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 So they shalbe life to thy soule, and grace vnto thy necke.
I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Then shalt thou walke safely by thy way: and thy foote shall not stumble.
Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 If thou sleepest, thou shalt not bee afraide, and when thou sleepest, thy sleepe shalbe sweete.
Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Thou shalt not feare for any sudden feare, neither for the destruction of the wicked, when it commeth.
Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 For the Lord shall be for thine assurance, and shall preserue thy foote from taking.
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Withhold not the good from the owners thereof, though there be power in thine hand to doe it.
Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Say not vnto thy neighbour, Go and come againe, and to morow wil I giue thee, if thou now haue it.
Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Intend none hurt against thy neighbour, seeing he doeth dwell without feare by thee.
Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Striue not with a man causelesse, when he hath done thee no harme.
Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Bee not enuious for the wicked man, neither chuse any of his wayes.
Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 For the frowarde is abomination vnto the Lord: but his secret is with the righteous.
Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 The curse of the Lord is in the house of the wicked: but he blesseth the habitation of the righteous.
Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 With the scornefull he scorneth, but hee giueth grace vnto the humble.
Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 The wise shall inherite glorie: but fooles dishonour, though they be exalted.
Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.
