Proverbs 27
1 Boast not thy selfe of to morowe: for thou knowest not what a day may bring forth.
Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2 Let another man prayse thee, and not thine owne mouth: a stranger, and not thine owne lips.
Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3 A stone is heauie, and the sand weightie: but a fooles wrath is heauier then them both.
Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4 Anger is cruell, and wrath is raging: but who can stand before enuie?
Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5 Open rebuke is better then secret loue.
Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6 The wounds of a louer are faithful, and the kisses of an enemie are pleasant.
Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7 The person that is full, despiseth an hony combe: but vnto the hungry soule euery bitter thing is sweete.
Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8 As a bird that wandreth from her nest, so is a man that wandreth from his owne place.
Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9 As oyntment and perfume reioyce the heart, so doeth the sweetenes of a mans friend by hearty counsell.
Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10 Thine owne friend and thy fathers friend forsake thou not: neither enter into thy brothers house in the day of thy calamitie: for better is a neighbour that is neere, then a brother farre off.
Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11 My sonne, be wise, and reioyce mine heart, that I may answere him that reprocheth me.
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12 A prudent man seeth the plague, and hideth himselfe: but the foolish goe on still, and are punished.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13 Take his garment that is surety for a stranger, and a pledge of him for the stranger.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14 He that prayseth his friend with a loude voyce, rising earely in the morning, it shall be counted to him as a curse.
Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15 A continual dropping in the day of raine, and a contentious woman are alike.
Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16 He that hideth her, hideth the winde, and she is as ye oyle in his right hand, that vttereth it selfe.
Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17 Yron sharpeneth yron, so doeth man sharpen the face of his friend.
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18 He that keepeth the fig tree, shall eate the fruite thereof: so he that waiteth vpon his master, shall come to honour.
Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19 As in water face answereth to face, so the heart of man to man.
Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20 The graue and destruction can neuer be full, so the eyes of man can neuer be satisfied. (Sheol h7585)
Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
21 As is the fining pot for siluer and the fornace for golde, so is euery man according to his dignitie.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22 Though thou shouldest bray a foole in a morter among wheate brayed with a pestell, yet will not his foolishnes depart from him.
Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23 Be diligent to know ye state of thy flocke, and take heede to the heardes.
Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24 For riches remaine not alway, nor the crowne from generation to generation.
Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25 The hey discouereth it selfe, and the grasse appeareth, and the herbes of the mountaines are gathered.
Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26 The lambes are for thy clothing, and the goates are the price of the fielde.
Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27 And let the milke of the goates be sufficient for thy foode, for the foode of thy familie, and for the sustenance of thy maydes.
Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
