Proverbs 23
1 When thou sittest to eate with a ruler, consider diligently what is before thee,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 And put the knife to thy throte, if thou be a man giuen to the appetite.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Be not desirous of his deintie meates: for it is a deceiuable meate.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Trauaile not too much to be rich: but cease from thy wisdome.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Wilt thou cast thine eyes vpon it, which is nothing? for riches taketh her to her wings, as an eagle, and flyeth into the heauen.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Eate thou not the bread of him that hath an euil eye, neither desire his deintie meates.
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For as though he thought it in his heart, so will hee say vnto thee, Eate and drinke: but his heart is not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Thou shalt vomit thy morsels that thou hast eaten, and thou shalt lose thy sweete wordes.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Speake not in the eares of a foole: for hee will despise the wisdome of thy wordes.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Remooue not the ancient boundes, and enter not into the fieldes of the fatherlesse.
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For he that redeemeth them, is mightie: he will defend their cause against thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Apply thine heart to instruction, and thine eares to the wordes of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Withhold not correction from the childe: if thou smite him with the rodde, he shall not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My sonne, if thine heart be wise, mine heart shall reioyce, and I also.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 And my reynes shall reioyce, when thy lips speake righteous things.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thine heart bee enuious against sinners: but let it bee in the feare of the Lord continually.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For surely there is an ende, and thy hope shall not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 O thou my sonne, heare, and bee wise, and guide thine heart in the way.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Keepe not company with drunkards, nor with gluttons.
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For the drunkard and the glutton shall bee poore, and the sleeper shalbe clothed with ragges.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Obey thy father that hath begotten thee, and despise not thy mother when she is olde.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Bye the trueth, but sell it not: likewise wisdome, and instruction, and vnderstanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the righteous shall greatly reioyce, and hee that begetteth a wise childe, shall haue ioy of him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Thy father and thy mother shall be glad, and she that bare thee shall reioyce.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My sonne, giue mee thine heart, and let thine eyes delite in my wayes.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a whore is as a deepe ditche, and a strange woman is as a narrowe pitte.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Also she lyeth in wait as for a praye, and she increaseth the transgressers among men.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 To whome is woe? to whome is sorowe? to whom is strife? to whom is murmuring? to whom are woundes without cause? and to whome is the rednesse of the eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Euen to them that tarie long at the wine, to them that goe, and seeke mixt wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Looke not thou vpon the wine, when it is red, and when it sheweth his colour in the cup, or goeth downe pleasantly.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 In the ende thereof it will bite like a serpent, and hurt like a cockatrise.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thine eyes shall looke vpon strange women, and thine heart shall speake lewde things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 And thou shalt bee as one that sleepeth in the middes of the sea, and as hee that sleepeth in the toppe of the maste.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 They haue stricken mee, shalt thou say, but I was not sicke: they haue beaten mee, but I knew not, when I awoke: therefore will I seeke it yet still.
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
