Proverbs 22
1 A good name is to be chosen aboue great riches, and louing fauour is aboue siluer and aboue golde.
Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2 The rich and poore meete together: the Lord is the maker of them all.
Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3 A prudent man seeth the plague, and hideth himselfe: but the foolish goe on still, and are punished.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4 The rewarde of humilitie, and the feare of God is riches, and glory, and life.
Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5 Thornes and snares are in the way of the frowarde: but he that regardeth his soule, will depart farre from them.
Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6 Teache a childe in the trade of his way, and when he is olde, he shall not depart from it.
Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7 The rich ruleth the poore, and the borower is seruant to the man that lendeth.
Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8 He that soweth iniquitie, shall reape affliction, and the rodde of his anger shall faile.
Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9 He that hath a good eye, he shalbe blessed: for he giueth of his bread vnto the poore.
Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10 Cast out the scorner, and strife shall go out: so contention and reproche shall cease.
Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11 Hee that loueth purenesse of heart for the grace of his lippes, the King shalbe his friend.
Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12 The eyes of the Lord preserue knowledge: but hee ouerthroweth the wordes of the transgressour.
Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13 The slouthfull man saith, A lyon is without, I shall be slaine in the streete.
Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14 The mouth of strage women is as a deepe pit: he with whom the Lord is angry, shall fall therein.
Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15 Foolishnesse is bounde in the heart of a childe: but the rodde of correction shall driue it away from him.
Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16 Hee that oppresseth the poore to increase him selfe, and giueth vnto the riche, shall surely come to pouertie.
Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17 Incline thine eare, and heare the wordes of the wise, and apply thine heart vnto my knowledge.
Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18 For it shalbe pleasant, if thou keepe them in thy bellie, and if they be directed together in thy lippes.
Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19 That thy confidence may be in the Lord, I haue shewed thee this day: thou therefore take heede.
Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20 Haue not I written vnto thee three times in counsels and knowledge,
Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21 That I might shewe thee the assurance of the wordes of trueth to answere the wordes of trueth to them that sende to thee?
Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Robbe not the poore, because hee is poore, neither oppresse the afflicted in iudgement.
Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23 For the Lord will defende their cause, and spoyle the soule of those that spoyle them.
Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24 Make no friendship with an angrie man, neither goe with the furious man,
Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25 Least thou learne his wayes, and receiue destruction to thy soule.
Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26 Be not thou of them that touch the hand, nor among them that are suretie for debts.
Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27 If thou hast nothing to paye, why causest thou that he should take thy bed from vnder thee?
Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28 Thou shalt not remooue the ancient bounds which thy fathers haue made.
Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29 Thou seest that a diligent man in his businesse standeth before Kings, and standeth not before the base sort.
Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
