Proverbs 19
1 Better is the poore that walketh in his vprightnes, then he that abuseth his lips, and is a foole.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 For without knowledge the minde is not good, and he that hasteth with his feete, sinneth.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 The foolishnesse of a man peruerteth his way, and his heart freateth against the Lord.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Riches gather many friends: but the poore is separated from his neighbour.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 A false witnes shall not be vnpunished: and he that speaketh lyes, shall not escape.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Many reuerence the face of the prince, and euery man is friend to him that giueth giftes.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 All the brethren of the poore doe hate him: howe much more will his friends depart farre from him? though hee be instant with wordes, yet they will not.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 He that possesseth vnderstanding, loueth his owne soule, and keepeth wisdome to finde goodnesse.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 A false witnes shall not be vnpunished: and he that speaketh lyes, shall perish.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Pleasure is not comely for a foole, much lesse for a seruant to haue rule ouer princes.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 The discretion of man deferreth his anger: and his glory is to passe by an offence.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 The Kings wrath is like the roaring of a lyon: but his fauour is like the dewe vpon ye grasse.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 A foolish sonne is the calamitie of his father, and the contentions of a wife are like a continuall dropping.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 House and riches are the inheritance of the fathers: but a prudent wife commeth of the Lord.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Slouthfulnes causeth to fall asleepe, and a deceitfull person shall be affamished.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 He that keepeth the commandement, keepeth his owne soule: but hee that despiseth his wayes, shall dye.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 He that hath mercy vpon the poore, lendeth vnto the Lord: and the Lord will recompense him that which he hath giuen.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Chasten thy sonne while there is hope, and let not thy soule spare for his murmuring.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 A man of much anger shall suffer punishment: and though thou deliuer him, yet wil his anger come againe.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Heare counsell and receiue instruction, that thou mayest be wise in thy latter ende.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Many deuises are in a mans heart: but the counsell of the Lord shall stand.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 That that is to be desired of a man, is his goodnes, and a poore man is better then a lyer.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 The feare of the Lord leadeth to life: and he that is filled therewith, shall continue, and shall not be visited with euill.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 The slouthfull hideth his hand in his bosome, and wil not put it to his mouth againe.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Smite a scorner, and the foolish wil beware: and reproue the prudent, and he wil vnderstand knowledge.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 He that destroyeth his father, or chaseth away his mother, is a lewde and shamefull childe.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 My sonne, heare no more the instruction, that causeth to erre from ye words of knowledge.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 A wicked witnes mocketh at iudgement, and the mouth of ye wicked swalloweth vp iniquitie.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 But iudgements are prepared for the scorners, and stripes for the backe of the fooles.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
