Proverbs 17
1 Better is a dry morsell, if peace be with it, then an house full of sacrifices with strife.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 A discrete seruant shall haue rule ouer a lewde sonne, and hee shall deuide the heritage among the brethren.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 As is the fining pot for siluer, and the fornace for golde, so the Lord trieth the heartes.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 The wicked giueth heed to false lippes, and a lyer hearkeneth to the naughtie tongue.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Hee that mocketh the poore, reprocheth him, that made him: and he that reioyceth at destruction, shall not be vnpunished.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Childres children are the crowne of the elders: and the glory of ye children are their fathers.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Hie talke becommeth not a foole, much lesse a lying talke a prince.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 A rewarde is as a stone pleasant in the eyes of them that haue it: it prospereth, whithersoeuer it turneth.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Hee that couereth a transgression, seeketh loue: but hee that repeateth a matter, separateth the prince.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 A reproofe entereth more into him that hath vnderstanding, then an hundreth stripes into a foole.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 A sedicious person seeketh onely euill, and a cruel messenger shall be sent against him.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 It is better for a man to meete a beare robbed of her whelpes, then a foole in his follie.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 He that rewardeth euil for good, euil shall not depart from his house.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 The beginning of strife is as one that openeth the waters: therefore or the contention be medled with, leaue off.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 He that iustifieth the wicked, and he that condemneth the iust, euen they both are abomination to the Lord.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 Wherefore is there a price in the hand of the foole to get wisdome, and he hath none heart?
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 A friende loueth at all times: and a brother is borne for aduersitie.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 A man destitute of vnderstanding, toucheth the hande, and becommeth suretie for his neighbour.
Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 He loueth transgression, that loueth strife: and he that exalteth his gate, seeketh destruction.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 The froward heart findeth no good: and he that hath a naughtie tongue, shall fall into euill.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 He that begetteth a foole, getteth himselfe sorow, and the father of a foole can haue no ioy.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 A ioyfull heart causeth good health: but a sorowfull minde dryeth the bones.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 A wicked man taketh a gift out of the bosome to wrest the wayes of iudgement.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 Wisdome is in the face of him that hath vnderstanding: but the eyes of a foole are in the corners of the world.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 A foolish sonne is a griefe vnto his father, and a heauines to her that bare him.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Surely it is not good to condemne the iust, nor that ye princes should smite such for equitie.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Hee that hath knowledge, spareth his wordes, and a man of vnderstanding is of an excellent spirit.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Euen a foole (when he holdeth his peace) is counted wise, and hee that stoppeth his lips, prudent.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
