Mark 7
1 Then gathered vnto him the Pharises, and certaine of the Scribes which came from Hierusalem.
I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
2 And when they sawe some of his disciples eate meate with common hands, (that is to say, vnwashen) they complained.
A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma, ) jísti chleby, reptali o to.
3 (For the Pharises, and all the Iewes, except they wash their hands oft, eate not, holding the tradition of the Elders.
Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4 And when they come from the market, except they wash, they eate not: and many other things there be, which they haue taken vpon them to obserue, as the washing of cups, and pots, and of brasen vessels, and of beds.)
A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5 Then asked him the Pharises and Scribes, Why walke not thy disciples according to the tradition of the Elders, but eate meate with vnwashen hands?
Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6 Then hee answered and sayd vnto them, Surely Esay hath prophecied well of you, hypocrites, as it is written, This people honoureth mee with lippes, but their heart is farre away from me.
On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7 But they worship me in vaine, teaching for doctrines the commandements of men.
Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
8 For ye lay the commandement of God apart, and obserue the tradition of men, as the washing of pots and of cups, and many other such like things ye doe.
Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
9 And he sayd vnto them, Well, ye reiect the commandement of God, that ye may obserue your owne tradition.
I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
10 For Moses sayd, Honour thy father and thy mother: and Whosoeuer shall speake euill of father or mother, let him die the death.
Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
11 But yee say, If a man say to father or mother, Corban, that is, By the gift that is offered by mee, thou mayest haue profite, hee shall be free.
Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to, ) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
12 So ye suffer him no more to doe any thing for his father, or his mother,
A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
13 Making the worde of God of none authoritie, by your tradition which ye haue ordeined: and ye doe many such like things.
Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
14 Then he called the whole multitude vnto him, and sayd vnto them, Hearken you all vnto me, and vnderstand.
I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
15 There is nothing without a man, that can defile him, when it entreth into him: but the things which proceede out of him, are they which defile the man.
Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
16 If any haue eares to heare, let him heare.
Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 And when hee came into an house, away from the people, his disciples asked him concerning the parable.
A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
18 And he sayde vnto them, What? are ye without vnderstanding also? Doe ye not knowe that whatsoeuer thing from without entreth into a man, cannot defile him,
I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
19 Because it entreth not into his heart, but into the belly, and goeth out into the draught which is the purging of all meates?
Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20 Then he sayd, That which commeth out of man, that defileth man.
Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
21 For from within, euen out of the heart of men, proceede euill thoughtes, adulteries, fornications, murthers,
Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
22 Theftes, couetousnes, wickednes, deceite, vncleannes, a wicked eye, backbiting, pride, foolishnesse.
Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
23 All these euill things come from within, and defile a man.
Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
24 And from thence he rose, and went into the borders of Tyrus and Sidon, and entred into an house, and woulde that no man should haue knowen: but he could not be hid.
A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
25 For a certaine woman, whose litle daughter had an vncleane spirit, heard of him, and came, and fell at his feete,
Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26 (And the woman was a Greeke, a Syrophenissian by nation) and she besought him that he would cast out the deuill out of her daughter.
(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27 But Iesus saide vnto her, Let the children first be fedde: for it is not good to take the childrens bread, and to cast it vnto whelpes.
Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
28 Then shee answered, and saide vnto him, Trueth, Lord: yet in deede the whelpes eate vnder the table of the childrens crommes.
A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
29 Then he said vnto her, For this saying goe thy way: the deuil is gone out of thy daughter.
I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
30 And when shee was come home to her house, shee founde the deuill departed, and her daughter lying on the bed.
I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31 And hee departed againe from the coastes of Tyrus and Sidon, and came vnto the sea of Galile, through the middes of the coastes of Decapolis.
Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
32 And they brought vnto him one that was deafe and stambered in his speache, and prayed him to put his hand vpon him.
I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
33 Then hee tooke him aside from the multitude, and put his fingers in his eares, and did spit, and touched his tongue.
A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
34 And looking vp to heauen, hee sighed, and said vnto him, Ephphatha, that is, Be opened.
A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
35 And straightway his eares were opened, and the string of his tongue was loosed, and hee spake plaine.
A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
36 And he commanded them, that they should tell no man: but howe much soeuer hee forbad them, the more a great deale they published it,
I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
37 And were beyonde measure astonied, saying, Hee hath done all thinges well: he maketh both the deafe to heare, and the domme to speake.
A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
