Mark 5
1 And they came ouer to the other side of the sea into the countrey of the Gadarens.
Na protějším břehu jezera přistáli v gerasenském kraji.
2 And when he was come out of the shippe, there met him incontinently out of the graues, a man which had an vncleane spirit:
Jakmile Ježíš vystoupil ze člunu, přiběhl k němu nějaký člověk. Byl to muž posedlý démony,
3 Who had his abiding among the graues, and no man could binde him, no not with chaines:
který žil ve starých hrobech vytesaných do skály
4 Because that when hee was often bounde with fetters and chaines, he plucked the chaines asunder, and brake the fetters in pieces, neither could any man tame him.
a měl takovou sílu, že když ho spoutali okovy na nohou a řetězy na rukou, pouta vždycky rozlámal a řetězy roztrhal. Nenašel se nikdo tak silný, aby ho mohl zkrotit.
5 And alwayes both night and day he cryed in the mountaines, and in the graues, and strooke himselfe with stones.
Ve dne i v noci se skrýval v hrobech a toulal se po okolních pahorcích, skučel a tloukl se kamením.
6 And when he saw Iesus afarre off, he ranne, and worshipped him,
Když teď uviděl Ježíše, přiběhl a vrhl se před ním na zem. Ve chvíli, kdy Ježíš přikazoval démonovi, aby posedlého muže opustil, začal onen ubožák křičet: „Co si mne všímáš, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, nech mne na pokoji!“
7 And cryed with a loude voyce, and saide, What haue I to doe with thee, Iesus the Sonne of the most high God? I will that thou sweare to me by God, that thou torment me not.
8 (For hee saide vnto him, Come out of the man, thou vncleane spirit.)
9 And he asked him, What is thy name? and hee answered, saying, My name is Legion: for we are many.
„Jak se jmenuješ?“zeptal se Ježíš. „Zástup, protože je nás v tomto těle mnoho, “zněla odpověď.
10 And hee prayed him instantly, that hee would not send them away out of the countrey.
A potom démoni žadonili, aby je neposílal nikam daleko.
11 Now there was there in the mountaines a great heard of swine, feeding.
Na stráni nad pobřežím se právě páslo stádo vepřů.
12 And all ye deuils besought him, saying, Send vs into the swine, that we may enter into them.
„Pošli nás do těch prasat, “volali démoni.
13 And incontinently Iesus gaue them leaue. Then the vncleane spirites went out, and entred into the swine, and the heard ranne headlong from the high banke into the sea, (and there were about two thousand swine) and they were choked vp in the sea.
Ježíš svolil a nečistí duchové vjeli do zvířat. Vzápětí se to velké, asi dvoutisícové stádo splašilo a hnalo se po stráni dolů k jezeru, vběhlo do vody a utopilo se.
14 And the swineheards fled, and told it in the citie, and in the countrey, and they came out to see what it was that was done.
Pasáci těch vepřů utekli do města a cestou všude rozhlašovali, co se stalo. Každý, kdo je uslyšel, spěchal se o tom přesvědčit na vlastní oči.
15 And they came to Iesus, and sawe him that had bene possessed with the deuil, and had the legion, sit both clothed, and in his right minde: and they were afraide.
A tak se kolem Ježíše shromáždilo mnoho lidí. Když viděli uzdraveného muže, jak sedí oblečený a chová se rozumně, polekali se.
16 And they that saw it, tolde them, what was done to him that was possessed with the deuil, and concerning the swine.
Ti, kteří byli svědky celé události, jim totiž vyprávěli, co se událo s mužem a kam se poděli vepři.
17 Then they began to pray him, that hee would depart from their coastes.
A tak začali všichni Ježíše prosit, aby z jejich kraje raději odešel.
18 And when he was come into the shippe, he that had bene possessed with the deuil, prayed him that he might be with him.
Nastoupil tedy zase do člunu. Uzdravený muž ho prosil, aby mohl jít s ním.
19 Howbeit, Iesus would not suffer him, but said vnto him, Goe thy way home to thy friendes, and shewe them what great thinges the Lord hath done vnto thee, and howe hee hath had compassion on thee.
Ježíš však odmítl: „Jdi domů ke své rodině a řekni všem známým, jaké dobrodiní ti Bůh prokázal a jak se nad tebou slitoval.“
20 So he departed, and began to publish in Decapolis, what great things Iesus had done vnto him: and all men did marueile.
Ten člověk tedy v celém tom kraji zvaném Desítiměstí vyprávěl, jak velké dobrodiní mu prokázal Ježíš. A každý nad tím žasl.
21 And when Iesus was come ouer againe by ship vnto the other side, a great multitude gathered together to him, and he was neere vnto the sea.
Když se Ježíš znovu vrátil na galilejský břeh, sešel se kolem něho zase obrovský zástup lidí.
22 And beholde, there came one of the rulers of the Synagogue, whose name was Iairus: and when he sawe him, he fell downe at his feete,
Přišel i představený místní synagogy Jairos, klekl před ním
23 And besought him instantly, saying, My litle daughter lyeth at point of death: I pray thee that thou wouldest come and lay thine hands on her, that she may be healed, and liue.
a úpěnlivě ho prosil: „Moje dceruška umírá. Pojď a zachraň ji, aby žila.“
24 Then hee went with him, and a great multitude folowed him, and thronged him.
Ježíš tedy šel s ním. Také zástup se vydal s nimi a tlačil se na Ježíše ze všech stran.
25 (And there was a certaine woman, which was diseased with an issue of blood twelue yeeres,
V davu byla jedna žena, která už dvanáct let trpěla krvácením.
26 And had suffred many things of many physicions, and had spent all that she had, and it auailed her nothing, but she became much worse.
Mnoho lékařů na ní zkoušelo své umění. Stálo ji to celé jmění, ale nebylo to nic platné, nemoc se stále zhoršovala.
27 When she had heard of Iesus, shee came in the preasse behinde, and touched his garment.
Až jednou se doslechla o Ježíšovi a jeho zázračné moci, a tak ho hledala s myšlenkou: „Když si jen sáhnu na jeho plášť, určitě se uzdravím.“
28 For she said, If I may but touch his clothes, I shalbe whole.
29 And straightway the course of her blood was dried vp, and she felt in her body, that she was healed of that plague.
A opravdu! Jakmile se ho dotkla, krvácení přestalo a žena cítila, že je nadobro zdravá.
30 And immediatly when Iesus did knowe in himselfe the vertue that went out of him, he turned him round about in the preasse, and said, Who hath touched my clothes?
Ježíš ovšem ihned poznal, že z něho vyšla uzdravující síla, otočil se a otázal se: „Kdo se to dotkl mého pláště?“
31 And his disciples said vnto him, Thou seest the multitude throng thee, and sayest thou, Who did touche me?
Jeho učedníci se divili: „Všichni se na tebe tlačí a ty se ptáš, kdo se tě dotkl?“
32 And he looked round about, to see her that had done that.
Ale Ježíš se rozhlížel, aby zjistil, kdo to byl.
33 And the woman feared and trembled: for she knewe what was done in her, and shee came and fell downe before him, and tolde him the whole trueth.
Žena, celá rozechvělá tím, co se s ní událo, padla mu k nohám a všechno mu pravdivě pověděla.
34 And hee saide to her, Daughter, thy faith hath made thee whole: go in peace, and be whole of thy plague.)
On ji ujistil: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Můžeš klidně jít, protože nemoc tě už nebude trápit.“
35 While hee yet spake, there came from the same ruler of the Synagogues house certaine which said, Thy daughter is dead: why diseasest thou the Master any further?
Když s ní ještě mluvil, dorazili poslové z Jairova domu se zprávou, že již je pozdě shánět pomoc. „Tvá dcera právě umřela, už Mistra neobtěžuj, “oznamovali Jairovi.
36 Assoone as Iesus heard that word spoken, he said vnto the ruler of the Synagogue, Be not afraide: onely beleeue.
Jako by nic neslyšel, obrátil se Ježíš k Jairovi a řekl mu: „Jen se neboj a důvěřuj mi!“Do Jairova domu s sebou vzal pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. Ostatní požádal, aby zůstali venku.
37 And he suffered no man to follow him saue Peter and Iames, and Iohn the brother of Iames.
38 So hee came vnto the house of the ruler of the Synagogue, and sawe the tumult, and them that wept and wailed greatly.
Dům byl plný hlasitého pláče a nářku. „K čemu ten pláč a rozruch? Vždyť to děvče není mrtvé, jenom spí!“
39 And he went in, and said vnto them, Why make ye this trouble, and weepe? the childe is not dead, but sleepeth.
40 And they laught him to scorne: but hee put them all out, and tooke the father, and the mother of the childe, and them that were with him, and entred in where the childe lay,
Vysmáli se mu. Vykázal všechny kromě rodičů a svých tří učedníků. Vešli do místnosti, kde dívka ležela.
41 And tooke the childe by the hand, and saide vnto her, Talitha cumi, which is by interpretation, Mayden, I say vnto thee, arise.
Vzal ji za ruku a řekl: „Děvčátko, přikazuji ti, vstaň!“
42 And straightway the mayden arose, and walked: for shee was of the age of twelue yeeres, and they were astonied out of measure.
Dvanáctiletá dívka vstala a chodila. Přítomní oněměli úžasem.
43 And he charged them straitly that no man should knowe of it, and commanded to giue her meate.
Ježíš jim důrazně nařídil, aby nikomu nevypravovali, co se stalo. „Dejte jí najíst, “připomněl rodičům.
