Mark 10
1 And he arose from thence, and went into the coastes of Iudea by the farre side of Iordan, and the people resorted vnto him againe, and as he was wont, he taught them againe.
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2 Then the Pharises came and asked him, if it were lawfull for a man to put away his wife, and tempted him.
Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
3 And he answered, and sayde vnto them, What did Moses commaund you?
On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4 And they sayd, Moses suffered to write a bill of diuorcement, and to put her away.
Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
5 Then Iesus answered, and sayd vnto them, For the hardnesse of your heart he wrote this precept vnto you.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
6 But at the beginning of the creation God made them male and female:
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7 For this cause shall man leaue his father and mother, and cleaue vnto his wife.
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8 And they twaine shalbe one flesh: so that they are no more twaine, but one flesh.
I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9 Therefore, what God hath coupled together, let not man separate.
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10 And in the house his disciples asked him againe of that matter.
A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11 And he sayd vnto them, Whosoeuer shall put away his wife and marrie another, committeth adulterie against her.
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
12 And if a woman put away her husband, and be married to another, she committeth adulterie.
A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13 Then they brought litle children to him, that he should touch them, and his disciples rebuked those that brought them.
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14 But when Iesus sawe it, he was displeased, and said to them, Suffer the litle children to come vnto me, and forbid them not: for of such is the kingdome of God.
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15 Verely I say vnto you, Whosoeuer shall not receiue the kingdome of God as a litle childe, he shall not enter therein.
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16 And he tooke them vp in his armes, and put his hands vpon them, and blessed them.
A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17 And when hee was gone out on the way, there came one running, and kneeled to him, and asked him, Good Master, what shall I doe, that I may possesse eternall life? (aiōnios g166)
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
18 Iesus sayde to him, Why callest thou me good? there is none good but one, euen God.
I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
19 Thou knowest the comandements, Thou shalt not commit adulterie. Thou shalt not kill. Thou shalt not steale. Thou shalt not beare false witnesse. Thou shalt hurt no man. Honour thy father and mother.
Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
20 Then he answered, and said to him, Master, all these things I haue obserued from my youth.
A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21 And Iesus looked vpon him, and loued him, and sayde vnto him, One thing is lacking vnto thee. Go and sell all that thou hast, and giue to the poore, and thou shalt haue treasure in heauen, and come, follow me, and take vp the crosse.
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
22 But hee was sad at that saying, and went away sorowfull: for he had great possessions.
On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23 And Iesus looked round about, and sayd vnto his disciples, Howe hardly doe they that haue riches, enter into the kingdome of God!
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
24 And his disciples were afraide at his words. But Iesus answered againe, and sayd vnto them, Children, how hard is it for them that trust in riches, to enter into the kingdome of God!
Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25 It is easier for a camel to goe through the eye of a needle, then for a riche man to enter into the kingdome of God.
Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 And they were much more astonied, saying with themselues, Who then can be saued?
Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27 But Iesus looked vpon them, and sayd, With men it is impossible, but not with God: for with God all things are possible.
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28 Then Peter began to say vnto him, Loe, we haue forsaken all, and haue folowed thee.
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
29 Iesus answered, and sayd, Verely I say vnto you, there is no man that hath forsaken house, or brethren, or sisters, or father, or mother, or wife, or children, or lands for my sake and the Gospels,
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
31 But many that are first, shall be last, and the last, first.
Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
32 And they were in the way going vp to Hierusalem, and Iesus went before them and they were troubled, and as they followed, they were afraide, and Iesus tooke the twelue againe, and began to tell them what things should come vnto him,
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33 Saying, Beholde, we goe vp to Hierusalem, and the Sonne of man shall be deliuered vnto the hie Priests, and to the Scribes, and they shall condemne him to death, and shall deliuer him to the Gentiles.
Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34 And they shall mocke him, and scourge him, and spit vpon him, and kill him: but the third day he shall rise againe.
Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35 Then Iames and Iohn the sonnes of Zebedeus came vnto him, saying, Master, we would that thou shouldest doe for vs that we desire.
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36 And he sayd vnto them, What would ye I should doe for you?
On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37 And they said to him, Graunt vnto vs, that we may sit, one at thy right hand, and the other at thy left hand in thy glory.
I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38 But Iesus sayd vnto them, Ye knowe not what ye aske. Can ye drinke of the cup that I shall drinke of, and be baptized with the baptisme that I shall be baptized with?
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39 And they said vnto him, We can. But Iesus sayd vnto them, Ye shall drinke in deede of the cup that I shall drinke of, and be baptized with the baptisme wherewith I shalbe baptized:
A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40 But to sit at my right hand, and at my left, is not mine to giue, but it shalbe giuen to them for whome it is prepared.
Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
41 And when the ten heard that, they began to disdaine at Iames and Iohn.
A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42 But Iesus called them vnto him, and sayd to them, Ye know that they which are princes among the Gentiles, haue domination ouer them, and they that be great among them, exercise authoritie ouer them.
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43 But it shall not be so among you: but whosoeuer will be great among you, shall be your seruant.
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44 And whosoeuer will be chiefe of you, shall be the seruant of all.
A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45 For euen the Sonne of man came not to be serued, but to serue, and to giue his life for the raunsome of many.
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46 Then they came to Iericho: and as he went out of Iericho with his disciples, and a great multitude, Bartimeus the sonne of Timeus, a blinde man, sate by the wayes side, begging.
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
47 And when hee heard that it was Iesus of Nazareth, he began to crye, and to say, Iesus the Sonne of Dauid, haue mercy on me.
A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48 And many rebuked him, because he should holde his peace: but hee cryed much more, O Sonne of Dauid, haue mercy on me.
I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49 Then Iesus stood still, and commanded him to be called: and they called the blind, saying vnto him, Be of good comfort: arise, he calleth thee.
Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50 So he threwe away his cloke, and rose, and came to Iesus.
On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51 And Iesus answered, and said vnto him, What wilt thou that I doe vnto thee? And the blinde sayd vnto him, Lord, that I may receiue sight.
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52 Then Iesus sayde vnto him, Goe thy way: thy fayth hath saued thee. And by and by, he receiued his sight, and folowed Iesus in the way.
Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
