Luke 12
1 In the meane time, there gathered together an innumerable multitude of people, so that they trode one another: and he began to say vnto his disciples first, Take heede to your selues of the leauen of the Pharises, which is hypocrisie.
A v tom, když se na tisíce lidu sešlo, tak že jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, kterýž jest pokrytství.
2 For there is nothing couered, that shall not bee reueiled: neither hidde, that shall not be knowen.
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; aniž jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3 Wherefore whatsoeuer yee haue spoken in darkenesse, it shall be heard in the light: and that which ye haue spoken in the eare, in secret places, shall be preached on the houses.
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4 And I say vnto you, my friendes, be not afraide of them that kill the bodie, and after that are not able to doe any more.
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, kteříž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5 But I wil forewarne you, who ye shall feare: feare him which after hee hath killed, hath power to cast into hell: yea, I say vnto you, him feare. (Geenna g1067)
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýž, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
6 Are not fiue sparowes bought for two farthings, and yet not one of them is forgotten before God?
Zdaliž nebývá pět vrabečků prodáváno za dva penížky? A jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7 Yea, and all the heares of your head are nombred: feare not therefore: yee are more of value then many sparowes.
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni v počtu jsou. Protož nebojtež se, mnohoť vy vrabečků převyšujete.
8 Also I say vnto you, Whosoeuer shall confesse mee before men, him shall the Sonne of man confesse also before the Angels of God.
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9 But hee that shall denie mee before men, shall be denied before the Angels of God.
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10 And whosoeuer shall speake a woorde against the Sonne of man, it shall be forgiuen him: but vnto him, that shall blaspheme ye holy Ghost, it shall not be forgiuen.
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11 And when they shall bring you vnto the Synagogues, and vnto the rulers and Princes, take no thought howe, or what thing ye shall answere, or what yee shall speake.
Když pak vás voditi budou do škol a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 For the holy Ghost shall teache you in the same houre, what yee ought to say.
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13 And one of the companie said vnto him, Master, bidde my brother deuide the inheritance with me.
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14 And he said vnto him, Man, who made me a iudge, or a deuider ouer you?
A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcím aneb děličem nad vámi?
15 Wherefore he said vnto them, Take heede, and beware of couetousnesse: for though a man haue abundance, yet his life standeth not in his riches.
I řekl jim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16 And he put foorth a parable vnto them, saying, The grounde of a certaine riche man brought foorth fruites plenteously.
Pověděl pak jim podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17 Therefore he thought with himselfe, saying, What shall I doe, because I haue no roume, where I may lay vp my fruites?
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním? Nebo nemám, kde bych shromáždil úrody své.
18 And he said, This wil I do, I wil pul downe my barnes, and builde greater, and therein will I gather all my fruites, and my goods.
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své, a větších nastavím, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19 And I wil say to my soule, Soule, thou hast much goods laide vp for many yeeres: liue at ease, eate, drinke and take thy pastime.
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pí, měj dobrou vůli.
20 But God said vnto him, O foole, this night wil they fetch away thy soule from thee: then whose shall those things be which thou hast prouided?
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21 So is he that gathereth riches to himselfe, and is not riche in God.
Takť jest, kdož sobě poklady shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22 And he spake vnto his disciples, Therefore I say vnto you, Take no thought for your life, what yee shall eate: neither for your body, what yee shall put on.
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďte pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23 The life is more then meate: and the body more then the raiment.
Život více jest nežli pokrm, i tělo nežli oděv.
24 Consider the rauens: for they neither sowe nor reape: which neither haue storehouse nor barne, and yet God feedeth them: how much more are yee better then foules?
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani nežnou, a nemají špižírny, ani stodoly a však Bůh živí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25 And which of you with taking thought, can adde to his stature one cubite?
A kdož pak z vás pečlivě mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26 If yee then bee not able to doe the least thing, why take yee thought for the remnant?
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč se o jiné věci staráte?
27 Consider the lilies howe they growe: they labour not, neither spin they: yet I say vnto you, that Salomon himselfe in all his royaltie was not clothed like one of these.
Patřte na kvítí, kterak rostou, nedělají, ani předou, pravímť pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28 If then God so clothe the grasse which is to day in the field, and to morowe is cast into the ouen, howe much more will he clothe you, O yee of litle faith?
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29 Therefore aske not what yee shall eate, or what ye shall drinke, neither hag you in suspense.
I vy nehledejtež toho, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to roztržité mysli buďte.
30 For all such things the people of the world seeke for: and your Father knoweth that ye haue neede of these things.
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají, Otec pak váš ví, že těch věcí potřebujete.
31 But rather seeke ye after the kingdome of God, and all these things shalbe cast vpon you.
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32 Feare not, litle flocke: for it is your Fathers pleasure, to giue you the kingdome.
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33 Sell that ye haue, and giue almes: make you bagges, which waxe not old, a treasure that can neuer faile in heauen, where no theefe commeth, neither mothe corrupteth.
Prodávejte statky své, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne v nebesích, kdež zloděj dojíti nemůž, aniž mol kazí.
34 For where your treasure is, there will your hearts be also.
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35 Let your loynes be gird about and your lights burning,
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36 And ye your selues like vnto men that waite for their master, when he will returne from the wedding, that when he commeth and knocketh, they may open vnto him immediatly.
A vy podobni lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37 Blessed are those seruants, whom the Lord when he commeth shall finde waking: verely I say vnto you, he will girde himselfe about, and make them to sit downe at table, and will come forth, and serue them.
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a vsadí je za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38 And if he come in the seconde watch, or come in the third watch, and shall finde them so, blessed are those seruants.
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetím bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou ti služebníci,
39 Nowe vnderstand this, that if the good man of the house had knowen at what houre the theefe would haue come, he would haue watched, and would not haue suffered his house to be digged through.
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40 Be ye also prepared therefore: for the Sonne of man will come at an houre when ye thinke not.
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41 Then Peter saide vnto him, Master, tellest thou this parable vnto vs, or euen to all?
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42 And the Lord saide, Who is a faithfull steward and wise, whom the master shall make ruler ouer his householde, to giue them their portion of meate in season?
I dí Pán: Kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm?
43 Blessed is that seruant, whom his master when he commeth, shall finde so doing.
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44 Of a trueth I say vnto you, that he wil make him ruler ouer all that he hath.
V pravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45 But if that seruant say in his heart, My master doeth deferre his comming, and ginne to smite the seruants, and maydens, and to eate, and drinke, and to be drunken,
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a děvky, a jísti a píti i opíjeti se:
46 The master of that seruant will come in a day when he thinketh not, and at an houre when he is not ware of, and will cut him off, and giue him his portion with the vnbeleeuers.
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47 And that seruant that knewe his masters will, and prepared not himselfe, neither did according to his will, shalbe beaten with many stripes.
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého, a nebyl hotov, a nečinil podlé vůle jeho, bit bude velmi.
48 But he that knewe it not, and yet did commit things worthy of stripes, shall be beaten with fewe stripes: for vnto whomsoeuer much is giuen, of him shalbe much required, and to whom men much commit, the more of him will they aske.
Ale kterýž neznal, a činil hodné věci trestání, bit bude méně. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49 I am come to put fire on the earth, and what is my desire, if it be already kindled?
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50 Notwithstanding I must be baptized with a baptisme, and how am I grieued, till it be ended?
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem ssoužen, dokudž se nevykoná!
51 Thinke ye that I am come to giue peace on earth? I tell you, nay, but rather debate.
Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52 For from hencefoorth there shall be fiue in one house deuided, three against two, and two against three.
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domě rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53 The father shalbe deuided against ye sonne, and the sonne against the father: the mother against the daughter, and the daughter against the mother: the mother in lawe against her daughter in lawe, and the daughter in lawe against her mother in lawe.
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54 Then said he to the people, When ye see a cloude rise out of the West, straightway ye say, A shower commeth: and so it is.
Pravil také i zástupům: Když vídáte oblak, an vzchází od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55 And when ye see the South winde blowe, ye say, that it wilbe hoate: and it commeth to passe.
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56 Hypocrites, ye can discerne the face of the earth, and of the skie: but why discerne ye not this time?
Pokrytci, způsob země i nebe umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nesoudíte?
57 Yea, and why iudge ye not of your selues what is right?
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého?
58 While thou goest with thine aduersarie to the ruler, as thou art in the way, giue diligence in the way, that thou mayest be deliuered from him, least he drawe thee to the iudge, and the iudge deliuer thee to the iayler, and the iayler cast thee into prison.
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59 I tell thee, thou shalt not depart thence, till thou hast payed the vtmost mite.
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
