Lamentations 5
1 Remember, O Lord, what is come vpon vs: consider, and behold our reproche.
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Our inheritance is turned to the strangers, our houses to the aliants.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 We are fatherles, euen without father, and our mothers are as widowes.
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 Wee haue drunke our water for money, and our wood is solde vnto vs.
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 Our neckes are vnder persecution: we are wearie, and haue no rest.
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 We haue giuen our handes to the Egyptians, and to Asshur, to be satisfied with bread.
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Our fathers haue sinned, and are not, and we haue borne their iniquities.
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Seruants haue ruled ouer vs, none would deliuer vs out of their hands.
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 Wee gate our bread with the perill of our liues, because of the sword of the wildernesse.
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Our skinne was blacke like as an ouen because of the terrible famine.
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 They defiled the women in Zion, and the maydes in the cities of Iudah.
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 The princes are hanged vp by their hande: the faces of the elders were not had in honour.
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 They tooke the yong men to grinde, and the children fell vnder the wood.
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 The Elders haue ceased from the gate and the yong men from their songs.
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 The ioy of our heart is gone, our daunce is turned into mourning.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 The crowne of our head is fallen: wo nowe vnto vs, that we haue sinned.
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 Therefore our heart is heauy for these things, our eyes are dimme,
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18 Because of the mountaine of Zion which is desolate: the foxes runne vpon it.
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 But thou, O Lord, remainest for euer: thy throne is from generation to generation.
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Wherefore doest thou forget vs for euer, and forsake vs so long time?
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Turne thou vs vnto thee, O Lord, and we shalbe turned: renue our dayes as of olde.
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 But thou hast vtterly reiected vs: thou art exceedingly angry against vs.
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
