John 13
1 Nowe before the feast of the Passeouer, when Iesus knewe that his houre was come, that he should depart out of this world vnto the Father, forasmuch as he loued his owne which were in the world, vnto the end he loued them.
Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
2 And when supper was done (and that the deuill had now put in the heart of Iudas Iscariot, Simons sonne, to betray him)
A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
3 Iesus knowing that the Father had giuen all things into his hands, and that he was come forth from God, and went to God,
Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
4 He riseth from supper, and layeth aside his vpper garments, and tooke a towel, and girded himselfe.
Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
5 After that, hee powred water into a basen, and began to wash the disciples feete, and to wipe them with the towell, wherewith he was girded.
Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
6 Then came he to Simon Peter, who sayd to him, Lord, doest thou wash my feete?
Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
7 Iesus answered and sayd vnto him, What I doe, thou knowest not nowe: but thou shalt knowe it hereafter.
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
8 Peter said vnto him, Thou shalt neuer wash my feete. Iesus answered him, If I wash thee not, thou shalt haue no part with me. (aiōn g165)
Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
9 Simon Peter sayd vnto him, Lord, not my feete onely, but also the hands and the head.
Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
10 Iesus sayd to him, He that is washed, needeth not, saue to wash his feete, but is cleane euery whit: and ye are cleane, but not all.
Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
11 For hee knewe who should betray him: therefore sayd he, Ye are not all cleane.
Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
12 So after he had washed their feete, and had taken his garments, and was set downe againe, he sayd vnto them, Knowe ye what I haue done to you?
Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
13 Ye call me Master, and Lord, and ye say well: for so am I.
Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
14 If I then your Lord, and Master, haue washed your feete, ye also ought to wash one an others feete.
Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
15 For I haue giuen you an example, that ye should doe, euen as I haue done to you.
Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
16 Verely, verely I say vnto you, The seruant is not greater then his master, neither the ambassadour greater then he that sent him.
Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
17 If ye know these things, blessed are ye, if ye doe them.
Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
18 I speake not of you all: I know whom I haue chosen: but it is that the Scripture might be fulfilled, He that eateth bread with me, hath lift vp his heele against me.
Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
19 From henceforth tell I you before it come, that when it is come to passe, ye might beleeue that I am he.
Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
20 Verely, verely I say vnto you, If I send any, he that receiueth him, receiueth me, and hee that receiueth me, receiueth him that sent me.
Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
21 When Iesus had sayd these things, he was troubled in the Spirit, and testified, and said, Verely, verely I say vnto you, that one of you shall betray me.
A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22 Then the disciples looked one on another, doubting of whom he spake.
Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
23 Nowe there was one of his disciples, which leaned on Iesus bosome, whom Iesus loued.
Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
24 To him beckened therefore Simon Peter, that he should aske who it was of whom he spake.
Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
25 He then, as he leaned on Iesus breast, saide vnto him, Lord, who is it?
A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
26 Iesus answered, He it is, to whome I shall giue a soppe, when I haue dipt it: and hee wet a soppe, and gaue it to Iudas Iscariot, Simons sonne.
Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27 And after the soppe, Satan entred into him. Then sayd Iesus vnto him, That thou doest, doe quickly.
A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
28 But none of them that were at table, knew, for what cause he spake it vnto him.
Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
29 For some of them thought because Iudas had the bag, that Iesus had sayd vnto him, Buy those things that we haue neede of against ye feast: or that he should giue some thing to the poore.
Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
30 Assoone then as he had receiued the soppe, he went immediately out, and it was night.
A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
31 When hee was gone out, Iesus sayd, Nowe is the Sonne of man glorified, and God is glorified in him.
Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
32 If God be glorified in him, God shall also glorifie him in himselfe, and shall straightway glorifie him.
A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
33 Litle children, yet a litle while am I with you: ye shall seeke me, but as I sayde vnto the Iewes, Whither I goe, can ye not come: also to you say I nowe,
Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
34 A newe commandement giue I vnto you, that ye loue one another: as I haue loued you, that ye also loue one another.
Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
35 By this shall all men knowe that ye are my disciples, if ye haue loue one to another.
Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
36 Simon Peter said vnto him, Lord, whither goest thou? Iesus answered him, Whither I goe, thou canst not follow me nowe: but thou shalt follow me afterward.
Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
37 Peter sayd vnto him, Lord, why can I not follow thee now? I will lay downe my life for thy sake.
Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
38 Iesus answered him, Wilt thou lay downe thy life for my sake? Verely, verely I say vnto thee, The cocke shall not crowe, till thou haue denied me thrise.
Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
