< Job 9 >
1 Then Iob answered, and sayd,
Odpověděv pak Job, řekl:
2 I knowe verily that it is so: for howe should man compared vnto God, be iustified?
I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3 If I would dispute with him, hee could not answere him one thing of a thousand.
A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4 He is wise in heart, and mighty in strength: who hath bene fierce against him and hath prospered?
Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5 He remoueth the mountaines, and they feele not when he ouerthroweth them in his wrath.
On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6 Hee remooueth the earth out of her place, that the pillars thereof doe shake.
On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7 He commandeth the sunne, and it riseth not: hee closeth vp the starres, as vnder a signet.
On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8 Hee himselfe alone spreadeth out the heauens, and walketh vpon the height of the sea.
On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9 He maketh the starres Arcturus, Orion, and Pleiades, and the climates of the South.
On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10 He doeth great things, and vnsearcheable: yea, marueilous things without nomber.
On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11 Lo, when he goeth by me, I see him not: and when he passeth by, I perceiue him not.
Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12 Behold, when he taketh a pray, who can make him to restore it? who shall say vnto him, What doest thou?
Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13 God will not withdrawe his anger, and the most mightie helpes doe stoupe vnder him.
Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14 Howe much lesse shall I answere him? or howe should I finde out my words with him?
Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15 For though I were iust, yet could I not answere, but I would make supplication to my Iudge.
Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16 If I cry, and he answere me, yet woulde I not beleeue, that he heard my voyce.
Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17 For he destroyeth mee with a tempest, and woundeth me without cause.
Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18 He wil not suffer me to take my breath, but filleth me with bitternesse.
Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19 If we speake of strength, behold, he is strog: if we speake of iudgement, who shall bring me in to pleade?
Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20 If I woulde iustifie my selfe, mine owne mouth shall condemne mee: if I would be perfite, he shall iudge me wicked.
Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21 Though I were perfite, yet I knowe not my soule: therefore abhorre I my life.
Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22 This is one point: therefore I said, Hee destroyeth the perfite and the wicked.
Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23 If the scourge should suddenly slay, should God laugh at the punishment of the innocent?
Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24 The earth is giuen into the hand of ye wicked: he couereth the faces of the iudges therof: if not, where is he? or who is he?
Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25 My dayes haue bene more swift then a post: they haue fled, and haue seene no good thing.
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26 They are passed as with the most swift ships, and as the eagle that flyeth to the pray.
Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27 If I say, I wil forget my complaynt, I will cease from my wrath, and comfort mee,
Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28 Then I am afrayd of all my sorowes, knowing that thou wilt not iudge me innocent.
Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29 If I be wicked, why labour I thus in vaine?
Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30 If I wash my selfe with snowe water, and purge mine hands most cleane,
Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31 Yet shalt thou plunge mee in the pit, and mine owne clothes shall make me filthie.
Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32 For he is not a man as I am, that I shoulde answere him, if we come together to iudgement.
Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33 Neyther is there any vmpire that might lay his hand vpon vs both.
Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34 Let him take his rod away from me, and let not his feare astonish me:
Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35 Then will I speake, and feare him not: but because I am not so, I holde me still.
Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.