Job 5
1 Call nowe, if any will answere thee, and to which of the Saintes wilt thou turne?
Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
2 Doubtlesse anger killeth the foolish, and enuie slayeth the idiote.
Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
3 I haue seene the foolish well rooted, and suddenly I cursed his habitation, saying,
Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
4 His children shalbe farre from saluation, and they shall be destroyed in the gate, and none shall deliuer them.
Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
5 The hungrie shall eate vp his haruest: yea, they shall take it from among the thornes, and the thirstie shall drinke vp their substance.
Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
6 For miserie commeth not foorth of the dust, neither doeth affliction spring out of the earth.
Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
7 But man is borne vnto trauaile, as the sparkes flie vpwarde.
Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8 But I would inquire at God, and turne my talke vnto God:
Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9 Which doeth great things and vnsearchable, and marueilous things without nomber.
Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10 He giueth raine vpon the earth, and powreth water vpon the streetes,
Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11 And setteth vp on hie them that be lowe, that the sorowfull may be exalted to saluation.
Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12 He scattereth the deuices of the craftie: so that their handes can not accomplish that which they doe enterprise.
Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13 He taketh the wise in their craftinesse, and the counsel of the wicked is made foolish.
Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14 They meete with darkenesse in the day time, and grope at noone day, as in the night.
Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15 But he saueth the poore from the sword, from their mouth, and from the hande of the violent man,
Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16 So that the poore hath his hope, but iniquitie shall stop her mouth.
Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17 Beholde, blessed is the man whome God correcteth: therefore refuse not thou the chastising of the Almightie.
Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18 For he maketh the wound, and bindeth it vp: he smiteth, and his handes make whole.
Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19 He shall deliuer thee in sixe troubles, and in the seuenth the euill shall not touch thee.
Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20 In famine he shall deliuer thee from death: and in battel from the power of the sworde.
V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21 Thou shalt be hid from the scourge of the tongue, and thou shalt not be afraid of destruction when it commeth.
Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22 But thou shalt laugh at destruction and dearth, and shalt not be afraide of the beast of the earth.
Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23 For the stones of the fielde shall be in league with thee, and the beastes of the field shall be at peace with thee.
Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24 And thou shalt knowe, that peace shall be in thy tabernacle, and thou shalt visite thine habitation, and shalt not sinne.
A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25 Thou shalt perceiue also, that thy seede shalbe great, and thy posteritie as the grasse of the earth.
Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
26 Thou shalt goe to thy graue in a ful age, as a ricke of corne commeth in due season into the barne.
Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
27 Lo, thus haue we inquired of it, and so it is: heare this and knowe it for thy selfe.
Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
